Iren Stehli: Romská žena Libuna v sobě měla moudrost zakódovanou

14. leden 2019

„Pro Iren Stehli je prvořadé dívat se dovnitř do lidí, do jejich přirozeného světa, do způsobu jejich jedinečného bytí bez jakékoli intervence. Jako by se pozorování mohlo stát absolutním poznáním nebo životní zkušeností, které fotograf může předat dál,“ napsala o švýcarsko-české fotografce historička umění Anna Fárová.

03490352.jpeg

Iren Stehli vyrostla v Curychu a po maturitě odešla objevovat zemi, ze které pocházela její matka. Na tom by nebylo nic neobvyklého, pokud by se nepsala sedmdesátá léta, v tehdejším Československu neprobíhala normalizace a lidé za železnou oponou netoužili po cestě v opačném směru.

Mladá Západoevropanka si na Karlovu univerzitu původně přišla zdokonalit češtinu. Díky svému nadání vidět poezii v každodenních obrazech zdánlivého bezčasí tehdejšího Československa začala fotografovat a záhy ji přijali na FAMU. Bylo to v době, kdy tam vyrůstala první opravdu silná generace dokumentárních fotografů.

V sedmdesátých letech za profesora Šmoka na FAMU vládl velmi svobodný duch.

Na FAMU tehdy učila také přední historička fotografie Anna Fárová, která později na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let pořádala fotografické výstavy na chodbě Činoherního klubu, které byly zakončeny legendárním souhrnným výstavním projektem v bývalém klášteře v Plasích u Plzně. Zahájení se tehdy konalo za účasti předních osobností světové fotografie včetně Henri Cartier-Bressona.

03490351.jpeg

Stehli v Metternichově sýpce v Plasích vystavila zvětšený portrét pana Rudolfa Slámy, krejčího z Prostějova, který v době, kdy ho fotografka potkala, žil už dlouhá léta na Žižkově. Uvedená fotografie byla součástí daleko většího souboru, kterému se umělkyně věnovala několik let. Krejčího, který si navzdory dobové šedi dokázal ušít hořčicově žlutý kabát a klobouk z umělé kožešiny, fotografovala při jeho rituálech venku i v jeho bytě - jediné místnosti, která zahrnovala kuchyň, ložnici i krejčovskou dílnu, kde přijímal své zákazníky. S všudypřítomným nepořádkem si přitom nedělal velké starosti.

03490353.jpeg

Jak už poznamenala Anna Fárová, u krejčího Slámy stejně jako v případě romské ženy Libuny, kterou Iren Stehli fotografovala více než čtvrtstoletí, šlo především o člověka, jehož život se odvíjí ve zcela konkrétní situaci, kterou umělkyně pouze nepopisovala, ale reflektovala a výtvarně interpretovala.

Jedním z nemnoha témat tvorby Iren Stehli, v němž nezachycuje člověka, ale pouze jím vytvořené věci, jsou Pražské výlohy, které začala fotografovat koncem roku 1978. Portrét Gustáva Husáka, srp a kladivo – to vše umně naaranžované mezi ovocnými kompoty a hlávkovým zelím zachytila se stejným zaujetím jako později v devadesátých letech pestrobarevné obrázky přesladké limonády nebo amerických cigaret. Ostatně výlohy jako důležitý doklad doby Iren Stehli fotografuje dodnes.

02451228.jpeg
Spustit audio