Intimita Jamese Deana!
Postavu legendárního herce a slavného „Rebela bez příčiny" připomíná v Paříži výstava fotografií V intimitě Jamese Deana, která byla uspořádaná zároveň k výročí 80. let od jeho narození.
James Dean stihl natočil pouze tři filmy, které budou mnozí z nás už sotva znát. Nanejvýš je viděli před lety v televizi. Co ale zůstalo hluboko v povědomí historie kinematografie, je samotná legenda obestírající krátký, pohnutý a tragicky předčasně uzavřený život. Když se tzv. „Rebel bez příčiny" zabil při autonehodě, bylo mu teprve čtyřiadvacet let.
Americký herec představoval složitého i vnitřně osamělého teenagera, který se stal idolem celé následující generace. Výstava v prostorách Boutique Renoma, nacházejícím se v šestnáctém pařížském obvodě, přibližuje Deanovy osobní předměty, vlastní drobné kresby i texty. Vždyť nebyl jenom hercem, ale také malířem, fotografem, sochařem, ale třeba i vášnivým automobilovým závodníkem a intimním přítelem hned několika lidí.
Samozřejmě návštěvníka budou lákat nejvíce momentky z natáčení i slavné pózy, jak je v jeho době zachytili fotografové z mondénních časopisů. Takže tu najdete fotografie Sanforda Rotha, Roye Schatta, Dennise Stocka a Phila Sterna. Jeden snímek zachytil rozevlátého rebela s vyčesanými vlasy a rukama ležérně založenýma v kapsách, zatímco si přivřenýma očima lhostejně měří své okolí. Jindy se před našima očima vypíná herec improvizující s divadelními gesty, zatímco prožívá vlastní roli. Je oduševnělým modelem, který působí marnivě, narcisně. Opájí se krásným mládím. Divákovi je jasné, že tu všechno před objektivem fotoaparátu hraje. I že si uměl získat publikum, které jej následně obdivovalo. Ovšem přesto je tady něco navíc. Jakoby sám tušil, že to celé složité mladické štěstí jednou skončí tragédií...
Dean lidem představoval romantický symbol plný elegance i americké zábavnosti. Experimentoval se životem, nedal se spoutat dobovou morálkou, poválečnou pietou i pokrytectvím nastupující konzumní společnosti. Měl v sobě mnoho příběhů i charisma. Byl přecitlivělým mladíkem, který přišel příliš brzy o svou matku, na kterou byl fixovaný. Dost možná zažil v útlém věku i zkušenosti se zneužíváním. Jednou ze záhad jeho života zůstává obojaká sexuální orientace, když imponoval jak ženám, tak i mužům.
Především ale ztělesňoval teenagerskou křehkost, která nás nechává snít o lepším světě i o nás samotných. V tuhých i bigotních 50. letech, kdy byl ještě svět traumatizovaný válkou a společnost zůstávala nemocná, přinášel první svěží vítr. Na rozdíl od divošského Marlona Branda poskytl lidem naději, že to všechno může jednou dobře dopadnout. Byl nedostižným krasavcem, idolem. Ale zároveň mnohem lépe ztělesňoval rozpory a konflikty nás obyčejných lidí. Výstava k jeho osmdesátinám potrvá až do 9. května.
