Inspiroval se Mirkem Krobotem a nechce se opakovat. Post děkana DAMU je příležitost, jak být u vzniku nových věcí, říká K. F. Tománek
Pohyb, různost, změna – právě to je v očích nového děkana DAMU Karla Františka Tománka divadlo. „Školní prostředí má výsadu tuto změnu iniciovat, reflektovat a vytvářet podmínky pro střet tradičních a inovativních postupů,“ řekl ve Vizitce, kam ho čtrnáct dní po příchodu do funkce pozval Ondřej Cihlář.
Fascinován americkým alternativním souborem The Living Theatre zkoušel Karel František Tománek jako divadelník – začátečník, co jeho publikum unese. Během třicetileté kariéry pak tento rodák z Ústí nad Labem působil jako dramaturg v tamním Činoherním studiu, zkušenosti má ale také z Brna, Hradce Králové či z pražského Dejvického divadla. Tam jako dramaturg pracoval po boku silně inspirativního režiséra Miroslava Krobota.
Čtěte také
Jeho věta, že člověk by se neměl opakovat, Tománka nakonec dovedla i k děkanské kandidatuře. „Když jsem si rekapituloval, co jsem během třiceti let s divadlem zažil, co jsem dostal od školy a co jsem jí vrátil, zjistil jsem, že tohle je dobrá možnost, jak se v konfrontaci s různými úkoly o sobě dozvědět něco nového a iniciovat také něco nového v mechanismu školy,“ říká. „Byla to zkrátka šance, jak se podílet na výzkumu divadla a přemýšlet o něm jinak.“
Výlety do neprozkoumaných vod
Slovo „výzkum“ padlo z Tománkových úst ve Vizitce hned několikrát. Rád by, aby se mu věnovaly všechny katedry na DAMU a postupně přicházely s novými podněty, které by obhájily jejich relevanci ve školní struktuře. Pomyslným středem tavicího kotlíku jménem DAMU by se pak časem mělo stát divadlo Disk, které by s hledím otevřeným vnímalo i podněty zvnějšku.
Čtěte také
Klíčová je podle něj v tomto směru důvěra napříč celou institucí, na té by své plány rád postavil. Ostatně právě důvěra je stavebním kamenem všech fungujících scén, včetně Dejvického divadla, jehož zlatou éru Tománek zažil. „To, co Mirek Krobot prosazoval, tedy neopakovat se, pro mě bylo úžasné. Každá nová režie s ním bývala výletem do neprozkoumaných vod a nevím, jestli po jeho odchodu je možné takovou atmosféru v Dejvicích znovu vybudovat. Co ale vím určitě, že tento soubor je schopen tvořit samostatně, všichni tam dokážou přemýšlet dramaturgicky a mají schopnost režijní práce,“ poukazuje konkrétně na Ivana Trojana a Martina Myšičku. Oba za sebou mají režijní premiéry.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
