Inspiroval Karla Čapka k napsání povídky Čintamani a ptáci. Vzácný koberec teď vystavuje Národní galerie

22. srpen 2018
Slavný bílý anatolák s ptačím vzorem, Příběhy ptačího koberce
0:00
/
0:00

Povídka Karla Čapka, která má i filmovou podobu - Čintamani  a ptáci - vychází ze skutečného příběhu. Karla Čapka k jejímu napsání inspiroval orientální koberec, který někdy kolem roku 1924 objevil v pražském obchodě Heleny Zajíčkové. Přesně o devadesát let později koupila Čapkem obdivovaný koberec pražská Národní galerie a získala tím jeden z vůbec nejstarších orientálních koberců v českých sbírkách.

Od 22. srpna je koberec se vzorem ptáků k vidění ve Veletržním paláci na výstavě nazvané Záhada Čapkova koberce.

Karel Čapek poznal jeho hodnotu, komunisté ne. Národní galerie vystaví slavný koberec v srpnu

Příběhy ptačího koberce

Povídka Karla Čapka Čintamani a ptáci vychází ze skutečného příběhu. Karla Čapka k jejímu napsání inspiroval orientální koberec, který někdy kolem roku 1924 objevil v pražském obchodě Heleny Zajíčkové. Přesně o devadesát let později koupila Čapkem obdivovaný koberec pražská Národní galerie, a získala tím jeden z nejstarších orientálních koberců v českých sbírkách. Veřejnost ho poprvé uvidí v srpnu na výstavě nazvané Záhada Čapkova koberce ve Veletržním paláci.

V Čapkově povídce se děj točí kolem bílého anatoláku ze 17. století, s božským a zapovězeným vzorem čintamani a ptáky, který sběratel doktor Vitásek objevil v krámku paní Severýnové na Starém městě. A Čapek o něm píše: Já vám říkám, to je nesmírná rarita; a tady ten kus byl aspoň pětkrát šest metrů veliký, krásně bílý, s tyrkysově modrou a třešňově růžovou… Ve skutečnosti šlo o koberec selendi z druhé poloviny 16. století ze západního Turecka. A Zdenka Klimtová, specialistka na orientální koberce a kurátorka výstavy Záhada Čapkova koberce říká: „Historie koberce je podobná té povídkové. S rozdílem, že Karel Čapek se nesetkal s kobercem v krámku paní Severýnové, ale ve velmi úctyhodném obchodě Heleny Zajíčkové, což byla zkušená obchodnice. V první polovině 20. let dokonce dodávala koberce na Pražský hrad. Snažil se koberec získat poměrně levně, ale na rozdíl od paní Severýnové v povídce, Helena Zajíčková znala cenu svého zboží, a na nízkou cenu nepřistoupila.“

K této verzi se přiklání i praneteř obchodnice Heleny Zajíčkové, Kateřina Matanelli. „Když se mu nepodařilo dohodnout s tetičkou na ceně, údajně argumentoval tím, že chce koberec pro T. G. Masaryka, aby ji obměkčil.“

Koberec selendi s ptačím vzorem, detail, Turecko, pravděpodobně konec 16. století

K zájmu o orientální koberce přivedla Karla Čapka studentka Věra Hrůzová, se kterou se seznámil v prosinci 1920. Dívka, se kterou Čapka pojilo silné pouto - dopisoval si s ní celkem jedenáct let. Díky tomu můžeme přesně ohraničit spisovatelův nejintenzivnější zájem o orientální koberce - mezi roky 1923 a 1925.

Bílé anatoláky, tedy koberce s bílou půdou, mají ve středovém poli pravidelně uspořádané řady jednoho ze tří motivů - čintamani, ptáků a škorpionů. Ke spojení vzorů čintamani a ptáků došlo ale jen v Čapkově fantazii a pak v podobě filmové rekvizity pro natáčení filmu z roku 1964 Jiřího Krejčíka. Specialistka na orientální koberce Zdenka Klimtová dodává, že mnoho tureckých koberců s bílou půdou se v evropských sbírkách nedochovalo. „Pravděpodobně z toho důvodu, že byly barevně uměřené, kdežto evropští zákazníci toužili po kobercích výrazných barev a výrazných vzorů.“

Fusionismus nemá hranice. Multismyslové umění Shaloma Tomase Neumana je k vidění v bubenečské čističce

Fusionism, Shalom Tomas Neuman

Americký umělec českého původu Shalom Tomas Neuman je považovaný za otce fusion artu. Od konce 60. let bourá a překračuje hranice uměleckých disciplín a fúzuje je v multismyslové umění. Jeho díla jsou až do 4. září k vidění v industriálních prostorech Staré čistírny odpadních vod v Praze-Bubenči na výstavě nazvané Fusionism.

A právě to zřejmě zachránilo legendární koberec o desítky let později, když byla firma Heleny Zajíčkové v roce 1950 zestátněna. Koberec byl v majetku rodiny až do roku 2014, kdy ho díky dotaci z ministerstva kultury Národní galerie koberec koupila. Získala tím jeden z  nejstarších orientálních koberců v českých sbírkách, říká restaurátorka koberce Tereza Hlinková. „V českých sbírkách nemáme vůbec zastoupení tohoto typu a ve světě jsou tyto typy také jen v kusových množstvích. Takže jeho ojedinělost je vysoká.“

K vidění budou na výstavě také koberce zapůjčené přímo z Čapkovy vinohradské vily.

23. září a 8. listopadu se konají komentované prohlídky s kurátorkou Zdenkou Klimtovou a součástí doprovodných programů budou i semináře a přednášky.
11. a 12. září bude letní kino na střeše Veletržního paláce promítat film Člověk proti zkáze a Hmyz a 21. září promluví badatel Hasan Zahirović o dvou ženách v životě Karla Čapka - Olze Scheinpflugové a Věře Hrůzové.
25. září se pak otevře vinohradská vila bratří Čapků a uskuteční se i vycházky Národní třídou po stopách Karla Čapka a Věry Hrůzové.

Výstava potrvá až do 25. listopadu.