Inspirace srpnovým koupalištěm
Takový krásný měsíc. Zpravidla teplo a slunečno, i když některé roky více vláhy než zdrávo. Přesto je, myslím, srpen v hlavách většiny z nás spojen s plovárnou, rybníkem či akvaparkem - dle finančních možností a naturelu. Sluneční paprsky, opalovací krém, špatně natřená a následně zarudlá záda, vosa topící se v kelímku s limonádou, klobása na tácku. A v neposlední řadě odlehčené prázdninové čtivo.
Na dece či osušce se dá samozřejmě číst cokoliv. Sám nevím proč, ale mrav v této zemi velí netahat na plovárnu Kanta, či dokonce Aristotela. Již čtenář s Jackem Londonem či A. C. Doylem je zpravidla okolím považován takřka za intelektuálního snoba.
Při bedlivém studiu čtenářských návyků na českých, moravských a slezských koupalištích jsem si ale letos všiml věci daleko závažnější: knihu téměř nevidět. Převládají barevná periodika propagující svět jakýchsi celostátních či regionálních celebrit, nebo alespoň zdravý životní styl. Před deseti lety jsem hrál na koupalištích celkem zábavnou hru. Snažil jsem se poznat podle obálky na co největší dálku, co dotyčný rekreant čte. Podobná hra může samozřejmě probíhat v tramvaji či autobuse. Dnes se ale už moc hrát nedá. Co všichni čtou, poznáte hned po nastoupení do vozu či položení deky na plovárně - čtou palcové titulky a fotografie. Že se fotografie nedají číst? Tak proč lidé tak dlouho hledí na stranu, kde je textu sotva na dva řádky?
Nechávaje se unášet svou čtecí vášní, možná teď vypadám, jako bych nejraději zavedl povinné čtení i na koupališti. To rozhodně ne. Ať si na to pěkně přijde každý sám, že je četba zajímavá, jen když text něco obsahuje a není vnímán coby pouhý přívažek k obrazu. V zájmu oné nepatrné menšiny čtoucích bych ale rád českým nakladatelům navrhl, aby se zamysleli nad prázdninovou sezonou a začali své Platóny, Schopenhauery a Foucaulty prodávat s alternativními letními přebaly. Jenom si to představte: pilně studujete Platónovu Ústavu a celé koupaliště se domnívá, že jste ponořeni v hrůzostrašném příběhu Inspektor Wolf a osm mrtvol v lese. Konečně se nemáte za co stydět!
Leč nakladatelé, pozor! Nápad je to můj!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
