Industrie ukazuje, jak šel čas s průmyslem. Chtěl jsem udělat sociálně citlivou sérii, říká dokumentarista Ivo Bystřičan
Dělník a jeho zaměstnavatel, továrna a zásah státu do jejího chodu, malý a velký průmysl, kapitalismus a mýty, které sám vynesl na světlo. To jsou klíčová slova série Industrie, již pro Českou televizi natočil sociolog a dokumentarista Ivo Bystřičan. Do Vizitky ho pozval Ondřej Cihlář.
Na gymnáziu nejraději četl knihy, které neměly nic společného s vyučovanou látkou. Když pak zjistil, že existuje obor sociologie, v rámci kterého se může dívat pod pokličku jen zdánlivě zřejmých vztahů, volba vysoké školy byla jasná. „Sociologie není obor, který by významy konzervoval. Zažité interpretace rozbíjí a umožňuje změnit to, co nám nevyhovuje. To šťourání do věcí mě hrozně baví,“ říká Ivo Bystřičan.
Akademická dráha ani práce v komerčním sektoru jej po absolvování brněnské sociologie a sociální politiky nelákala, a pak mu došlo, že do témat jeho zájmu se dá dobře šťourat přes dokumentární film. Přihlásil se tedy na pražskou FAMU a i pod vlivem dokumentaristy a pedagoga Karla Vachka začal točit filmy, jež problémy nejenom pojmenovávají, ale zkoušejí také načrtnout konstruktivní řešení. Příkladem je tři roky stará Ekostory, dokument o dějinách tuzemského ekologického hnutí v druhé polovině 20. století. Film je součástí projektu Ekostory.cz, který učitelům nabízí vodítko k výuce občanské a ekologické výchovy na středních školách.
O průmyslu toho víme málo
Bystřičanovým nejnovějším počinem je dvanáctidílná série Industrie, vyrobená pro Českou televizi. Na osudech jednotlivých továren z různých průmyslových odvětví ukazuje, jak sociální fenomény, politické ideologie a nové technologie ovlivňovaly vývoj českého průmyslu. Ačkoliv se Bystřičan narodil v Morávce u průmyslového Frýdku-Místku, motivaci k přípravě cyklu našel jinde.
„K Industrii mě přivedl postřeh, že o průmyslu toho víme málo. Pracujeme osm hodin denně pět dní v týdnu, existuje ochrana zaměstnanců. Tyto výdobytky ale nespadly z nebe. Vždycky bylo potřeba, aby se v boji za ně lidi spojili, aby byli aktivní,“ konstatuje. „Dnes vidíme fragmentarizované dělnictvo, odbory tu jsou, na rozdíl od mnoha evropských zemí, slabé. Chtěl jsem na celou věc nahlédnout skrz rovinu státu, ukázat, jak továrna ovlivňuje společnost a společnost továrnu.“
Čtěte také
Tématu Industrie Ivo Bystřičan podřídil i výběr písní, jež ve Vizitce zazněly, a s Ondřejem Cihlářem mluvil o řadě dílčích motivů včetně soukromých „industriálních objevů“ (příběh Kunertovy továrny, dnes Elite, ve Varnsdorfu), o vztahu dělnictva k vládnoucí straně či o národnostní otázce. Zmínili i celkové vyznění, které mohou někteří diváci vnímat jako levicové. Bystřičan však namítá, že na problematiku se lze dívat buď z pohledu podnikatelů, nebo z pohledu dělníků. „Pak se to může jevit levicově, sociálně citlivě. Ale já chtěl udělat sociálně citlivou sérii. Takový diskurz dnes, kdy se rozhodujeme, co budeme studovat, jak budeme pracovat a jak si udržíme důstojnost, potřebujeme.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Stefano Massini: Výklad snů. Jedna hra, sedm minipříběhů ze života Sigmunda Freuda
-
David Attenborough: Výpravy do divočiny. Vyprávění z cest do Paraguaye ke 100. narozeninám autora
-
Arnošt Lustig: Kůstka, dívka z Prahy. O silné touze přežít a dočkat se konce války za každou cenu
-
Robert Harris: Otčina. Krimi příběh z alternativní historie, v níž válku vyhrálo Německo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
