Industriální dědictví. Za technickými památkami v česko-saském příhraničí

První výlet začínáme v Liberci, ve městě, které se svou moderní podobou vztahuje k zakladatelskému gestu podnikatelské rodiny Liebiegů. Městského architekta Jiřího Janďourka se ptáme, jak se někdejší textilní a průmyslová podoba města obtiskuje do jeho dnešní tváře. Také nás zajímá, proč tak neslavně dopadla největší textilní továrna monarchie, pozdější Textilana, která si svou slávu podržela i v éře socialismu. Dnes je z ní jen pustá louka, protnutá unikátní tramvajovou tratí do Jablonce nad Nisou. Nastupujeme do soupravy a vezeme se do Vratislavic. Jejich dominantou je památkově chráněná zauhlovací a vodárenská věž někdejší kobercárny.

Z Německa do Čech

Ve druhém putování míříme přes hranici do historicky českého města, nynější saské Žitavy k objektu fabriky Robur, jenž svou robustní dispozicí ohromoval i za éry NDR. Slavná automobilka, která produkovala tisíce kol a nákladních vozů ročně, je nyní opuštěná a chátrá. Česko-saskou hranici překračujeme v pohraniční přechodové stanici na trati 089 v Hrádku nad Nisou a pátráme po stopách někdejší výroby v rozsáhlém strojírenském areálu továrny Spreewerk. Podél toku Nisy zamíříme do Andělské Hory u Chrastavy k areálu zachovalé textilky Feigl & Widrich s památkově chráněnou kotelnou, která se v těchto dnech proměňuje v kulturní a společenský prostor. Ivana Rouse se budeme ptát, jak se toho podařilo docílit.

Preciosa Ornela, skláři|foto:Vojtěch Brzek

Transverzálka

Mezi jednotlivými výletními body se, jak jste si povšimli, přemisťujeme po kolejích. Ty se nám v našem třetím výletním zastavení stanou prostředkem i cílem – konkrétně legendární Severočeská transverzálka (trať 086), železničními fandy vyhledávaná a obdivovaná pro své tunely, strmé náspy vysoko nad údolími, viadukty a drážní objekty z režného zdiva.

David Hamr a Michal Bureš čekají na zubačku|foto:Vojtěch Brzek

Skleněné hory

Hovoříme-li o textilu v severních Čechách ve smyslu zašlé slávy, ve sklářství a bižuterii jsme svědky stále živoucího příběhu bohatství a prosperity. Ve třicátých letech minulého století se z Jablonce nad Nisou stalo světové sídlo bižuterního exportu a sklářského obchodu. Procházíme městem s radnicí v americkém stylu, navštěvujeme muzeum skla a bižuterie, letos obohacené o novou přístavbu ve tvaru skleněného krystalu. Železniční tratí 035, jejíž součástí je i legendární jizerskohorská zubačka, se vydáváme do Desné, kde si přímo u pece necháváme Lubomírem Šůrou objasnit princip výroby skla. Naši výpravu končíme v horské obci Kořenov ve výtopně, které se v důsledku celkové zchátralosti v osmdesátých letech minulého století propadla střecha.

Zubačka Tanvald – Kořenov – Harrachov |foto:Liberecký kraj

Frýdlantsko a odkaz Clam-Gallasů

Cesta proti proudu času vrcholí naším pátým zastavením – výletem započatým výstupem z lokálky na trati 037 v zastávce Krásný Les na Frýdlantsku. Vítá nás novodobý mlynář, někdejší přednosta lanovky na Ještěd, železniční fanda Pavel Vursta. Ukazuje se, že mlýn patřil šlechtickému rodu Clam-Gallasů, jemuž po staletí frýdlantské panství náleželo. Ocitáme se v duchovním centru celého kraje, v renovovaném klášteře v Hejnicích, v jehož ambitech se nachází epitaf Františka z Clam-Gallasu. Za zvuku varhan z poutní baziliky Navštívení Panny Marie se s krajem, který mnohé prožil, přežil i přestál, loučíme.