Industriální dědictví. Za technickými památkami v česko-saském příhraničí

14. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Novinský viadukt

Na průmyslové památky nebylo dlouho coby na památky pohlíženo. Dnes se situace proměňuje k lepšímu, což uslyšíte také v naší sérii.

První výlet začínáme v Liberci, ve městě, které se svou moderní podobou vztahuje k zakladatelskému gestu podnikatelské rodiny Liebiegů. Městského architekta Jiřího Janďourka se ptáme, jak se někdejší textilní a průmyslová podoba města obtiskuje do jeho dnešní tváře. Také nás zajímá, proč tak neslavně dopadla největší textilní továrna monarchie, pozdější Textilana, která si svou slávu podržela i v éře socialismu. Dnes je z ní jen pustá louka, protnutá unikátní tramvajovou tratí do Jablonce nad Nisou. Nastupujeme do soupravy a vezeme se do Vratislavic. Jejich dominantou je památkově chráněná zauhlovací a vodárenská věž někdejší kobercárny.

Čte: Lukáš Hlavica
Připravili: David Hamr, Michal Bureš
Zvuk: Vojtěch Brzek, Roman Špála
Hudba: Antonín Schindler
Režie: Michal Bureš
Natočeno: 2020

Z Německa do Čech

Ve druhém putování míříme přes hranici do historicky českého města, nynější saské Žitavy k objektu fabriky Robur, jenž svou robustní dispozicí ohromoval i za éry NDR. Slavná automobilka, která produkovala tisíce kol a nákladních vozů ročně, je nyní opuštěná a chátrá. Česko-saskou hranici překračujeme v pohraniční přechodové stanici na trati 089 v Hrádku nad Nisou a pátráme po stopách někdejší výroby v rozsáhlém strojírenském areálu továrny Spreewerk. Podél toku Nisy zamíříme do Andělské Hory u Chrastavy k areálu zachovalé textilky Feigl & Widrich s památkově chráněnou kotelnou, která se v těchto dnech proměňuje v kulturní a společenský prostor. Ivana Rouse se budeme ptát, jak se toho podařilo docílit.

Preciosa Ornela, skláři

Transverzálka

Mezi jednotlivými výletními body se, jak jste si povšimli, přemisťujeme po kolejích. Ty se nám v našem třetím výletním zastavení stanou prostředkem i cílem – konkrétně legendární Severočeská transverzálka (trať 086), železničními fandy vyhledávaná a obdivovaná pro své tunely, strmé náspy vysoko nad údolími, viadukty a drážní objekty z režného zdiva.

David Hamr a Michal Bureš čekají na zubačku

Skleněné hory

Hovoříme-li o textilu v severních Čechách ve smyslu zašlé slávy, ve sklářství a bižuterii jsme svědky stále živoucího příběhu bohatství a prosperity. Ve třicátých letech minulého století se z Jablonce nad Nisou stalo světové sídlo bižuterního exportu a sklářského obchodu. Procházíme městem s radnicí v americkém stylu, navštěvujeme muzeum skla a bižuterie, letos obohacené o novou přístavbu ve tvaru skleněného krystalu. Železniční tratí 035, jejíž součástí je i legendární jizerskohorská zubačka, se vydáváme do Desné, kde si přímo u pece necháváme Lubomírem Šůrou objasnit princip výroby skla. Naši výpravu končíme v horské obci Kořenov ve výtopně, které se v důsledku celkové zchátralosti v osmdesátých letech minulého století propadla střecha.

Zubačka Tanvald – Kořenov – Harrachov

Frýdlantsko a odkaz Clam-Gallasů

Cesta proti proudu času vrcholí naším pátým zastavením – výletem započatým výstupem z lokálky na trati 037 v zastávce Krásný Les na Frýdlantsku. Vítá nás novodobý mlynář, někdejší přednosta lanovky na Ještěd, železniční fanda Pavel Vursta. Ukazuje se, že mlýn patřil šlechtickému rodu Clam-Gallasů, jemuž po staletí frýdlantské panství náleželo. Ocitáme se v duchovním centru celého kraje, v renovovaném klášteře v Hejnicích, v jehož ambitech se nachází epitaf Františka z Clam-Gallasu. Za zvuku varhan z poutní baziliky Navštívení Panny Marie se s krajem, který mnohé prožil, přežil i přestál, loučíme.

Spustit audio