Inaugurační koncert nového šéfdirigenta rozhlasových symfoniků Petra Popelky
Během večera zazněla monumentální symfonická báseň Pelléas a Mélisanda od Arnolda Schönberga a Houslový koncert Johannesa Brahmse v podání jednoho z nejlepších houslistů současnosti Franka Petera Zimmermanna.
PROGRAM INAUGURAČNÍHO KONCERTU PETRA POPELKY
Johannes Brahms: Koncert pro housle a orchestr D dur, op. 77
Arnold Schönberg: Pelléas a Mélisanda, symfonická báseň, op. 5
Petr Popelka dirigent
Frank Peter Zimmermann housle
Večer úžasných děl i interpretů jste mohli navštívit v pondělí 3. října v Rudolfinu. Přímý přenos koncertu vysílal ČRo Vltava, záznam nabídne ČRo D-dur.
S novou sezonou přichází do čela orchestru nová krev. S Petrem Popelkou jste se už mnozí na koncertech potkali, takže víte o jeho někdejším působení ve Staatskapelle Dresden, kde byl 9 let zástupcem sólokontrabasisty, a také o jeho raketovém startu mezi vyhledávané dirigenty, který byl o to působivější, že se odehrával v době neblaze stojatých vod v čase pandemie. Jeho spolupráci s hudebníky provázejí intuice, energie a nadšení, takže ohlasy na koncerty se SOČRem byly vždy skvělé a pocity, které jsme si odnášeli domů, doznívaly dlouho. Zároveň zažehly velká očekávání do budoucnosti.
Ta společná se začíná psát právě od sezony 2022/23. Ke spolupráci na svém inauguračním koncertu přizval nový šéfdirigent jednoho z nejlepších instrumentalistů současnosti, Franka Petera Zimmermanna. Německý houslista, který vystupuje s orchestry, jako jsou Berlínští či Vídeňští filharmonikové, zahrál na nástroj z dílny legendárního Antonia Stradivariho Houslový koncert D dur německého romantika Johannesa Brahmse.
Brahmsův Houslový koncert D dur
Koncert vznikl v roce 1878 během měsíců, které Brahms trávil v Pörtschachu, na břehu Wörthersee. V německé hudbě je toto dílo řazeno do čtveřice nejlepších houslových koncertů vedle Beethovenova, Mendelssohnova a Bruchova. Skladba věnovaná jednomu z nejuznávanějších houslistů své doby, Brahmsovu blízkému příteli Josephu Joachimovi, se v časech premiéry dočkala od některých renomovaných umělců označení nehratelná či napsaná proti houslím. Ano, je pravdou, že Brahms nezkomponoval konvenční virtuózní dílo paganiniovského typu, leč hleděl ve svých uměleckých cílech dál a výše. Sólistovo umění chtěl nechat vyniknout především z muzikální stránky – a v pojetí Petra Popelky a Franka Petera Zimmermanna tomu nebylo jinak.
Čtěte také
Pelléas a Mélisanda
Pro druhou polovinu večera zvolil pan šéfdirigent monumentální symfonickou báseň Pelléas a Mélisanda od Arnolda Schönberga, jednoho z nejvlivnějších skladatelů v hudbě 20. století, jehož metodu zvanou dodekafonie rozpracovali nejen jeho žáci, ale také poválečná avantgarda. Zůstává do jisté míry paradoxem, že z odkazu tohoto revolucionáře a hudebního objevitele se dnes o něco víc hraje hudba ukotvená ještě v estetice pozdního romantismu. To je i případ Pelléase a Mélisandy podle stejnojmenné hry belgického symbolisty Maurice Maeterlincka. Vídeňskou premiéru dirigoval v roce 1905 sám autor, později dílo osobně představil také pražskému publiku.
Související
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
