Hýbe s vámi Prsten?
Aby bylo jasno - předlohu k velkofilmu Pán prstenů: Společenstvo prstenu jsem nečetl. Přesto jsem se rozhodl, že článek o filmu nepřenechám někomu v redakci - všichni recenzenti budou především srovnávat s předlohou a také se trochu předhánět, kdo je větší tolkienofil. A já vám prostě řeknu, jak na mě působí jen ten film samotný. Jestli chcete, pokračujte.
Bude řeč o filmu, který má téměř všechny potřebné hollywoodské propriety. Akce, silný příběh, vtip, známé jméno, pozice kultu. (Stále se sice hovoří o tom, jak je slavná předloha - obvykle něčím složitá, protože originální- pro režiséra nevděčná, ale ve skutečnosti taková díla tvůrce jen přitahují!) Pánu prstenů chybí sex, ale zase se dá přidat příběh o menší firmě New Line Cinema, která se svým režisérem Peterem Jacksonem v čele hrdinně vzdorovala a natočila s obrovským rizikem film (uctivý k předloze), pro jehož natáčení se nadchl komplet celý Nový Zéland. Prostě humbuk, kde se může zapomenout na to, že malí hobiti přece došli jenom tam a zase zpátky. K nám cirkus Lord of the Rings přichází už s kultem filmu - ždímače kapes a vítěze prvních důležitých cen (Americký filmový institut: nejlepší film roku a nejlepší zvláštní efekty).
Velkolepost samotného filmu je ale na místě, protože je výpravnému žánru fantasy vlastní. Podívaná bude ale pro někoho svou monumentalitou až náročná. Jedinou oddychovou chvilku skýtá skromná krása hobitího Kraje. Lyrických pasáží je málo a v nich si oddych opravdu dát nemůžete, protože byste přišli o důvod bytí příběhu a jeho poslání.
Nejedná se o mýtus - alternativní anglické dějiny, ale mýtus Země. Jde o moderně zpracované archetypy dobra, zla a nás, kteří jsme někde mezi, ať už jsme z rasy lidí, nebo čarodějů. Filmaři si museli uvědomovat, že by si měli dávat bacha, aby nezůstali viset u stereotypu (to není archetyp). Proto jako divák neoceňuji ani tak makabrózní zdvihy kamery a její kroužení okolo hrdinů putujících po hřebení horském, ale drobný podhled zobrazující Gandalfa zorným okem prstenu. Prsten, okolo něhož se to celé točí, je prostředek iniciace, hýbe dějem, tak proč by nemohl hýbat kamerou?
Prsten hýbe také s kladnými hrdiny a rozkolísává je. Umožňuje divákovi dívat se na Společenstvo jako na sebe sama. Hrdinové jsou lidštější, přizpůsobení našemu současnému nepatetickému cítění. U "idylického hobita" Bilba (Ian Holm) je působivý například oheň v očích při opětovném spatření prstenu. Holm ztělesňuje proměnlivou postavu i v "kostýmním thrilleru" Z pekla, ale tam neměl to štěstí, že by díky scénáři měly jeho proměny ještě jiný smysl a směr než akci samotnou.
A vtip je to, co ve větší míře chybí starým civilizačním mýtům. Zábava. Tento rozměr film využít musel, nezbylo mu nic jiného, protože by jinak obsahoval přespříliš vypjatých scén za sebou, pádů zdí a mostů hned za hrdiny, ostří zaseknutých vedle hlavy těsně těsňounce. Ostatně, proklamovaná Jacksonova uctivost k předloze spočívá nejspíš také v tom, že se soustředil právě jen na vtipné rozpohybování tolkienovských fantasy ilustrací a nepokoušel se o nějakou osobitou interpretaci velkého iniciačního příběhu, "který se tě také může týkat, když budeš chtít". (Cítím, že se svět změnil. Cítím to ve vodě, v zemi.) Velký iniciační příběh Johna Ronalda Reula Tolkiena (napsaný r. 1953) nyní dostal hollywoodské, nejdnešnější svršky. Někde jsou mu bližší, jako košile, někde vlají jako šála. Nerad například poslouchám propagaci, která říká, že se muselo čekat x let od napsání předlohy, aby technika dostoupila úrovně hodné zobrazení slovutného textu. Kvůli animaci skřetích válek a Mlžných hor pak zůstanou stranou zájmu textové pasáže následující např. po pádu Gandalfa do "stínu". Mýty mají své dobré prostředky, jak promluvit o hrdinovi v okamžiku jeho smrti. Film Petera Jacksona se konvenčně uchyluje k slzám nebo mlčenlivému, zatvrzelému smutku pozůstalých. S technologií můžete čekat, jak dlouho chcete, když nepřijdete na to, jak udělat tuhle "jednoduchou" scénu...
Jak udělat akční podívanou bez většího množství tekoucí krve a bez sexu? Tak musela stát jedna z prvních otázek. Kamera, kostýmy, efekty - zní odpověď. Jestli vás nebude bavit film, počkejte si alespoň na titulky. Je tam spousta legračních kostýmních funkcí, o kterých jste dosud neslyšeli.
Pán prstenů: Společenstvo prstenu (The Lord Of The Rings: Fellowship Of The Rings, USA, 2001) Režie: Peter Jackson, scénář: Frances Walsh, Phillipa Boyens, Peter Jackson. Hrají: Elijah Wood (Frodo), Ian McKellen (Gandalf), Liv Tyler (Arwen), Viggo Mortensen (Aragorn), Cate Blanchett (Galadriel), Sean Astin (Sam), Ian Holm (Bilbo) Billy Boyd (Pippin), Dominic Monaghan (Smíšek), Orlando Bloom (Legolas), Christopher Lee (Saruman), Sean Bean (Boromir), John Rhys-Davies (Gimli). Česká premiéra 10.1. 2002.
související články Pán prstenů: Společenstvo prstenu Pán prstenů
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.