Humor je bezplatný lék, stačí ho jen užívat, věřil neurobiolog Lodin. Poslechněte si jeho Osudy
Už samotný pojem „věda“ vzbuzuje dojem vážnosti a zodpovědnosti. Osudy profesora Zdeňka Lodina ale mohou být důkazem, že vědci jsou lidé jako všichni ostatní, s podobnými starostmi a radostmi. Významný český neurobiolog vynikal za svého života nejen svou odborností, ale také životním nadhledem a vzácným smyslem pro humor.
Ve vltavských Osudech nás prof. Zdeněk Lodin nechává nahlédnout do svého dětství, do doby středoškolských i vysokoškolských studií. Vypráví o zkouškách, tehdejších brigádách i studiu: „Česká škola lékařských věd se vyznačovala houževnatostí v překonávání překážek a osobní nenáročností. Na vysokém stupni morálních hodnot stála kolegiální solidarita a přátelství. Vážili jsme si a pěstovali smysl pro srandu, v té totalitní době s výrazně švejkovskými rysy. Po dvanácti letech svobody se ale zdá, že jsme zapomněli na to, že humor není jenom sranda, ale podstatná složka lékopisu, lék, za který se nic neplatí, jenom se musí užívat.“ Vysvětluje také, proč se nakonec rozhodl pro neurologii, seznamuje posluchače s tehdejší úrovní studia, technického vybavení atd.
Prof. Lodin vzpomíná také na dobu zrodu jednoho z biologických ústavů dřívější ČSAV, kde sám jako vědecký pracovník strávil bezmála padesát let své profesní dráhy. Posluchači se dozvědí i o období badatelského a zahraničního působení.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
