Hudební objevy severní Afriky: Bab L'Bluz, Mazaher a Ebo Krdum na přehlídce Womex Porto 2021

22. květen 2022

Nejnovější vydání Koncertů bez hranic nabídne hudbu severoafrických léčebných rituálů nebo písně súdánského písničkáře usazeného ve Stockholmu.

Marocké kvarteto Bab L´Bluz vzniklo v Marakéši v roce 2018. Jejich hudba se vyvíjí jako inovativní mix místní tradice s novodobými směry, blues, funk, rock, hip hop. Tou místní tradicí je kultura Gnawa, jejíž někdejší původní podoba se vztahuje k životu Afričanů, pocházejících z jižnějších částí Afriky, zavlečených na území dnešního Maroka Araby za účelem otrockých prací. Součástí kultury je šamanská léčitelská praxe, která se v průběhu času trochu přizpůsobila islámskému prostředí. Šlo o celonoční, někdy i vícedenní hudební seance vedené tzv. maalemem – tedy jakýmsi ceremoniářem a předzpěvákem, řídícím rituál.

Důležitou roli zde hrály i specifické hudební nástroje: guembri, třístrunná loutna různých velikostí, nejtypičtěji větších rozměrů s basovými tóny, a krakebs – kovové kastaněty, připomínající řinčení řetězů, jimiž byli budoucí otroci na dlouhých a útrapných cestách svázáni. Ačkoli se jedná o odkaz reprezentovaný početně malou skupinou etnicky specifických Maročanů a původní rituály jsou již okrajovou záležitostí, samotný hudební vliv na dnešní popkulturu rozvíjející se v Maroku je v posledních letech stále silnější a silnější.

Skupina Mazaher se věnuje praktikování komunitního léčebného zpěvu zar s polyrytmickým bubnováním a s tanci, jehož hlavními nositeli jsou i byly, nejen nyní, ale i tradičně, ženy. Cílem rituálu je harmonizace vnitřního života jeho účastníků. Ti zde mohou uvolnit napětí a frustrace z nejrůznějších společenských omezení, třeba ve svobodě pohybu, oblékání, hlasového projevu. Na běžné koncertní pódium si zar nachází cestu obtížněji, než např. prvky marocké tradice gnawa, nejspíše proto, že jeho duchovní zakotvení je stále velmi silné nebo posvátné.

Závěr Koncertu bez hranic bude patřit zpěvákovi a kytaristovi Ebo Krdumovi. Pochází ze Súdánu, ale od roku 2010 žije ve Švédsku. Uprchl sem ve svých 21 letech před následky dlouhotrvajících politických sporů v Dárfúru v západní části země, v nichž se aktivně angažoval. Zpívá v osmi různých jazycích nebo dialektech o rovnosti, rozmanitosti a svobodě. Jeho písně jsou průsečíkem africké hudby, pouštního blues i novodobého písničkářství.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.