Hudební festival Ludwiga van Beethovena zahájil vokální koncert v přesunutém kostele v Mostě

Největší svátek klasické hudby v Ústeckém kraji – tak bývá označován Hudební festival Ludwiga van Beethovena. Byl založen v roce 1964 na počest pobytu tohoto skladatele v teplických lázních. Letos se koná jeho již 60. ročník (ano, tušíte správně, že za onou číselnou nesrovnalostí se skrývá rok 2020, kdy se festival vinou pandemie nemohl konat) a kromě domovských Teplic se na koncerty mohou posluchači vypravit třeba do Děčína, Chomutova, do Litoměřic, ale také do nádherného barokního komplexu cisterciáckého kláštera v Oseku, či na zámek Jezeří, který stojí na samém okraji hnědouhelného lomu.

Program sborového koncertu tvoří pestrou mozaiku. Drážďanský sbor zazpíval skladby Johannese Brahmse, Josefa Gabriela Rheinbergera, ale také Edwarda Elgara, Arvo Pärta, nebo Antonína Dvořáka. Program Filharmonického sboru má zřetelněji přiznané domácí zázemí a vedle kompozic Edvarda Hagerupa Griega provede několik děl klasika norské vokální hudby 20. století Knuta Nystedta. V závěru se oba sbory spojí ve slavném zhudebnění žalmu díkuvzdání Jauchzet dem Herrn alle Welt Felixe Mendelssohna Bartholdyho.

Když se v šedesátých letech minulého století definitivně rozhodlo o likvidaci starého města Mostu kvůli těžbě uhlí, ušetřena měla zůstat, kromě městské čtvrti Zahražany, jediná stavba: děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie. Plánů na jeho záchranu bylo hned několik, včetně možnosti rozebrat budovu po blocích a znovu ji složit na jiném místě, nebo ponechat kostel na jeho místě na uhelném pilíři.

Nakonec zvítězila varianta přesunu celého kostela v kuse. Pozdně gotická stavba z první poloviny 15. století, jejímž architektem byl Jakub Heilmann ze Schweinfurtu, tak byla před padesáti lety po kolejích převezena do blízkosti barokního špitálu s gotickým kostelem sv. Ducha. Jak se dočteme na stránkách Národního památkového ústavu, který kostel spravuje: 

Stěhování začalo 30. září 1975 a trvalo do 27. října, transport trval plných 646 hodin. Kostel byl posunován na čtyřech kolejích, zezadu byl tlačen a zepředu brzděn hydraulickými válci. Zdolal cestu dlouhou 841,1 metrů průměrnou rychlostí 2,16 centimetrů za minutu. Přesun kostela je zapsán do zlaté knihy Guinessových rekordů tisíciletí jako nejtěžší předmět přepravovaný po kolejích, protože jeho celková váha činila 12 tisíc tun.