Hudba v obrazech, obrazy v hudbě: Mikalojus Konstantinas Čiurlionis 150

Na Litvě se traduje, že jedním z prvních, kdo rozpoznal Čiurlionisův hudební talent, byl český hudebník a pedagog Josef Mašek, působící na přelomu 19. a 20. století při šlechtickém dvoře knížat Ogińských v Rietavas. Maškem vedený studentský ansámbl udržoval výměnný kontakt s orchestrem z nedalekého města Plungė, kde v té době hrál na flétnu právě Čiurlionis. Český hudebník ovšem těžko mohl dohlédnout až k metám, jichž tento tvůrčí duch později dosáhl. Nestal se totiž jen uznávaným skladatelem, ale také světově proslulým symbolistním malířem. Navzdory krátkému času, který mu byl vyměřen, po sobě zanechal obrovské dílo.

Vytvořil na 300 obrazů, ve kterých propojoval přírodní, folklorní, pohanské, biblické či filozofické prvky a nezřídka v nich prozrazoval hudebníka: k jeho nejproslulejším výtvarným dílům totiž patří cykly s názvy převzatými z hudební terminologie – Pohřební symfonie, Preludium a fuga, Sonáta moře, Sonáta hvězd ad.

O Čiurlionisovi-skladateli nejvíce vypovídají klavírní skladby, které představují podstatnou část jeho hudebního odkazu a dokumentují evoluci od chopinovských vlivů po osobitě pojaté miniatury, prosycené litevským koloritem a intuitivně zachycující dobové změny hudebního myšlení. Na Litvě jsou oblíbeny také jeho harmonizace lidových písní pro sbor. K nejznámějším hudebním dílům pak patří dvě symfonické básně, které mají pro Litevce týž význam jako pro nás Smetanova Má vlast: V lese (Miške, 1900–1901) a Moře (Jūra, 1903–1907).

V pořadu zazní také dvě pocty tomuto umělci: Dzūkské variace nejvýznamnějšího litevského skladatele druhé poloviny 20. století Broniuse Kutavičiuse a jazzová úprava symfonické básně V lese. O svůj pohled na Čiurlionise se podělí jeho pravnuk, klavírista Rokas Zubovas.

Litevské oslavy Čiurlionisova výročí připomínají to, co se dělo loni u nás při příležitosti smetanovského jubilea: pořádají se vydatné „hody“ s jeho odkazem, vznikají projekty, které se na něho snaží nahlížet nově, a hlavně se pracuje na tom, aby se „národní stříbro“ dostalo do širšího povědomí v zahraničí.

Rozsáhlost tohoto dění reflektuje internetová stránka ciurlioniui150.lt. Po celé Litvě se v průběhu roku konají koncerty, výstavy, sympózia, přednášky či edukační programy, Čiurlionisovu tvorbu poznávají lidé v Evropě, Asii i dalších koutech světa.

Výročí připomene také letošní ročník festivalu Moravský podzim, a to projektem MKČ 150 sestávajícím ze tří bloků a realizovaným českými a litevskými interprety (Komorní sbor Aidija pod taktovkou Romualdase Gražinise, klavírista Miroslav Beinhauer, klarinetistka Anna Paulová): zazní výběr z Čiurlionisovy sborové a klavírní tvorby provázaný intermezzy z pera brněnského skladatele Františka Chaloupky, předznamenávajícími materiál jeho nové skladby pro klarinet, klavír, sbor a sóla – opery-oratoria Hyperborea. V ní se Chaloupka neinspiruje Čiurlionisem přímočaře, nicméně usiluje o nalezení umělecké pravdy a krásy obdobným ideovým způsobem. S tímto konceptem do pocty vstoupí také vizuální složka Michala Pustějovského.