Hudba je mi světlem i milovanou profesí. Nahrávky Jiřího Bělohlávka
Měli bychom si všichni uvědomit, že nejslavnější český dirigent Jiří Bělohlávek zemřel 31. května 2017. V únoru si připomínáme 80 let od doby, kdy se v Praze Jiří Bělohlávek narodil. V Poledních koncertech se za jeho výjimečnou osobností ohlédneme jen zlomkem nahrávek, které pořídil live nebo ve studiích.
Na webových stránkách je uvedena číslovka 759 – přesně tolik nahrávek je evidováno pod jeho jménem. A ne jenom díky šéfovské pozici u FOKu, PKF – Prague Philharmonia, kterou založil, slavného BBC Symphony Orchestra, ale zejména u České filharmonie, jíž šéfdirigentem byl hned dvakrát.
„Hudba je mi nejen světem, v němž se cítím bezpečně ukryt v náručí krásy, ale i milovanou profesí, díky níž mohu tento úžasný svět otevírat a zprostředkovávat druhým lidem,“ řekl dirigent Jiří Bělohlávek u příležitosti udělení čestného doktorátu Akademie múzických umění v roce 2016. Vzpomínky a svědectví jeho přátel a kolegů, hráčů i publika hovoří právě v tomto duchu.
Už v roce 1969, kdy dirigoval Armádní umělecký soubor (i on musel „na vojnu“), odpovídá na otázku ohledně základu své vlastní cesty a jmenuje tři základní principy, kterými se řídil po celý svůj dirigentský život: důkladné studium skladby, věrnost notovému zápisu a skutečně intenzivní, a nejlépe dlouhodobá práce s orchestrem.
Polední koncerty jsou tak jen jednou z oslav neuvěřitelně osobité práce Jiřího Bělohlávka. Slovy publicisty Borise Klepala: „Připomínkou toho, že Jiří Bělohlávek nebyl dirigent velkých gest a prudkých dramatických zvratů. Spíš přemýšlivý lyrik, který pronikal k vnitřní kráse hudby a skládal fungující celky z jemně propracovaných detailů.“
Hudební program Poledních koncertů nemá ambici vybrat ty „nej“ nahrávky s Jiřím Bělohlávkem. Rozhodně nechybí skladby Smetany, v největší míře Dvořáka, ale také Janáčka nebo Klavírní koncert č. 2 Bohuslava Martinů (s Emilem Leichnerem za klavírem), pro kterého měl Bělohlávek zvlášť slabost. Zavítáme i do Metropolitní opery a připomeneme si Bělohlávkova slova z roku 2016 na adresu amerických orchestrů nebo právě dramaturgie programu pro instituce světových jmen.
Návrat Jiřího Bělohlávka na post šéfdirigenta České filharmonie v roce 2012 vzbudil celosvětové uznání. Slovy generálního ředitele ČF Davida Marečka: „Jiřího pět let v České filharmonii byla královská jízda. Bez zatáček, bez váhání, beze strachu. Nastoupil s nadějí a pochybnostmi, kráčel pevně a s pokorou, odešel jako král…“
Čas plyne. Na Bělohlávkovy úspěchy např. v New Yorku navázal na sklonku roku 2024 s Českou filharmonií Semjon Byčkov. Od podzimu 2028 se šéfdirigentem České filharmonie stane dirigent Jakub Hrůša, vedle dirigentů Tomáše Hanuse a Tomáše Netopila Bělohlávkův nejznámější žák. Koloběh zvaný život pokračuje.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Margaret Atwoodová: Příběh služebnice. Románová dystopie, ze které mrazí
-
Tracy Letts: Zabiják Joe. Kultovní klasika americké coolness dramatiky a úspěšný film
-
Karel Poláček: Hostinec U kamenného stolu. Tragikomické příhody z jednoho lázeňského městečka
-
Podivuhodný případ Benjamina Buttona. Slavný fantaskní příběh o muži, jehož čas plyne opačným směrem
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.






