Hudba jako osobitá forma deníku

Mám na CD několik stran jeho hudebního deníku a mohu vám pustit třeba tu s číslem 585, věnoval mi ji už před pár lety a neodvažuji se ani odhadnout, kolik stran – tedy nahrávek – jeho deník dnes čítá.

Moje dcera se jedno léto domluvila s kamarádkami z Hollarovky a denně si nakreslily to nejlepší z prožitého dne. Deník se dá tedy i nakreslit. Deník se dá i poslat. Když byl básník a malíř Jiří Kolář přinucen režimem zůstat v Paříži, posílal manželce do Prahy každý den pohlednici. Stvořil tak vlastně pohlednicový deník svého života. Tak, ten bych chtěl vidět!

Pokud se přiznáte, že jste, jako já, vedle posluchače jazzu i knihomol, zapátrejte po denících ve své knihovně. Už z dálky vidím Tajný deník Adriana Molea, ale také těžký foliant Jana Zábrany Celý život.

O síle deníku psal i Franz Kafka: „Přednost deníků je v tom, že si člověk s uklidňující jasností uvědomí proměny, jež ustavičně prodělává, jež se také obecně berou, tuší a přiznávají jako přirozené, jež však podvědomě popíráme vždycky, když jde o to čerpat z takových přiznání naději nebo klid. V deníku najdeme důkazy toho, že i v situacích, které nám dnes připadají nesnesitelné, jsme žili, rozhlíželi se kolem sebe a zapisovali si svá pozorování.“

Jazzmani se věnují také svým proměnám a zaznamenávají esenci prožitků, okamžiků nebo celých dnů ve svých kompozicích či improvizacích. Tak kupříkladu můžeme nalézt skladby (nahrávky) věnované jednotlivým dnům týdne. Zkusme neděli: This Naked Sunday Davida Binneyho nebo Funky Sunday kvinteta Johna Yao.

My začneme hrůzami pondělí, kdy zas musíme z víkendového lenošení do práce, a zkusíme i Tuesday Wonderland v podání Ulfa Wakenia. A tak by šlo pokračovat dál a dál celým týdnem.

Na jazzových albech nalézáme i upomínky konkrétních dnů (Boston April 15th – Enrico Rava, May 16th – Jeff Davis), mohou upomínat na niterné prožitky, ovšem mohou být i vzpomínkou na někoho, koho jsme měli rádi, jak to udělali Pat Metheny a Lyle Mays, když složili skladbu September Fifeenth. Patnácté září je totiž úmrtním dnem skvělého klavíristy Billa Evanse. Tuhle niternou skladbu najdete na slavném albu As Falls Wichita, So Falls Wichita Falls.

Jsou však i jazzmani, kteří opravdu vydali deníková alba, jako například dánský basista Chris Minh Doky, na jehož albu Nomádské deníky si ještě zahrál Michel Brecker i se svým bratrem.

The Claudia Quintet pak vydal deníkové album September, kde bubeník a skladatel John Hollenbeck pečlivě zaznamenal dny, kdy jednotlivé skladby ve studiu se svou kapelou nahrál:

1. 20th Soterius Lakshmi2. 9th Wayne Phases3. 25th Somber Blanketatd.

Náš život se stále mění a my se tuto změnu snažíme zachytit. Franz Kafka byl nepochybně mistrem Proměny, jak naznačuje jeho povídka z roku 1915, a mění se i jazz a jeho proměny nacházíme denně ve svých sbírkách desek a nahrávek. Každá nahrávka je vlastně deníkovým záznamem, svědectvím o okamžiku, který někdo prožil.

Čas také léčí a o této jeho úžasné schopnosti bude poslední skladba březnového vydání domácího blogu posluchače jazzu. Jmenuje se Doctor Yesterday. Najdete ji na skvělém albu Corn Meal Dance kapely Williama Parkera – Raining on the Moon. Zazpívá úžasná Leena Conquest.

Čtěte také: Po stopách čarovných jazzových zaklínačů