Hudba a politika. Socialistický realismus v Československu

Muzikolog Viktor Pantůček na konkrétních případech osvětluje, jak tento fenomén do československého prostředí pronikal a jak byl postupně uplatňován. Charakterizuje dále hlavní rysy socialistického realismu a jeho tvůrčí zásady a požadavky. A přibližuje samozřejmě i důvody, proč síla ideologie ovlivnila tvorbu velkého množství umělců, z nichž někteří později přísně vymezené tvůrčí pole tzv. sorely opustili.

Viktor Pantůček|foto: Viktor Velek

Hlavní důraz je kladen na ikonický fenomén 40. a 50. let 20. století, na tzv. masovou píseň. Vedle těchto písní v Akademii zaznívá rovněž ukázka z kantáty pro smíšený sbor a orchestr Václava Dobiáše na slova Františka Halase Buduj vlast, posílíš mír.

Své místo v Akademii dostanou také dvě normalizační soutěžní písně z přehlídky vojenských skladeb Zlatý palcát, které charakterizují pokračování odkazu socialistického realismu v Československu v dobách normalizace. Do Akademie byl zařazen rovněž zkrácený záznam z Diskusní tribuny k 13. sjezdu Komunistické strany Československa o socialistické kultuře z roku 1966. Dobové definice předních Československých kulturně politických osobností přednáší Libor Vacek.