Hranice mezi šílenstvím a zdravým rozumem není nikdy přesně definovaná. Další balet Jiřího Kyliána uvádí pražské Národní divadlo

13. listopad 2019

Mozaika

Jako úvahu o normách, které definují hranici normálnosti a šílenství vytvořil v roce 2008 choreograf Jiří Kylián dílo Gods and Dogs. Balet Národního divadla Praha tuto choreografii uvádí v premiéře v rámci komponovaného večera Kylián – Mosty času.

V rámci komponovaného večera nazvaného Kylián – Mosty času nahradí choreografie Gods and Dogs Žalmovou symfonii. Součástí večera tak zůstává ještě Bella Figura, Petite Mort a Sechs Tänze. Baletní titul Gods and Dogs vznikl v roce 2008 pro soubor Nederlands Dans Theater. Autorským záměrem bylo pojmout ji jako studii hranice mezi nemocí a zdravím, normálností a šílenstvím. Jiří Kylián se podle svých slov takovými otázkami a tématy zabývá celý život.

Choreografie Jiřího Kyliána: Gods and Dogs – Matěj Šust, Moragane Lanoue|foto: Sergej Gherciu,Národní divadlo Praha

Kde je hranice normálnosti a abnormality?

„Když jednou začne člověk tápat a když si přestane být jistý, co se blíží hranici abnormality, tak od toho okamžiku ho to pronásleduje celý život. Otázky jsou pak postupem času naléhavější a člověku bližší. Zajímavé na tom je, že hranice mezi zdravým rozumem a šílenstvím není nikdy přesně definovaná,“ vysvětluje Jiří Kylián a dodává, že začátek baletu Gods and Dogs je založen na improvizaci, což znamená, „že tanečník musí do sebe nahlédnout a sám si určit, kde je hranice normálnosti a abnormality.“

Jiří Kylián si pro chorografii Gods and Dogs zvolil hudbu Ludwiga van Beethovena. Na hudební složce se také podílel dlouholetý spolupracovník Jiřího Kyliána, Dirk Haubrich. „Dirk Haubrcih ve své hudbě reagoval na původní Beethovenovu skladbu, ale také na jeho hluchotu a jeho šílenství, které z této hluchoty pramenilo. Představte si, že byste složili 9. symfonii a nemohli byste si ji poslechnout.“

Choreografie Jiřího Kyliána: Gods and Dogs – Ondřej Vinklát|foto: Sergej Gherciu,Národní divadlo Praha

Příběh Benjamina Brittena a obraz Edvarda Muncha jako dva inspirační zdroje

Od 13. do 15. listopadu bude v rámci komponovaného večera Jiří Kylián – Mosty času uvedena i choreografie Forgoten Land v podání Korejského národního baletu. Tento balet vytvořil Jiří Kylián v roce 1981 na hudbu Sinfonia da Requeiem od Benjamina Brittena z roku 1940. „Inspirací byl i příběh, který se skrývá za hudbou Benjamina Brittena, který se narodil na východním pobřeží Anglie. Tyto břehy postupně sžírá moře. A mě fascinoval onen paradox životadárného charakteru moře, které má zároveň ničivou sílu,“ vysvětluje Jiří Kylián. Dalším inspiračním zdrojem byl obraz Edvarda Muncha Alfa a Omega, na němž jsou vyobrazeny tři ženy – mladá dívka, vyzrálá žena a stará žena. Tyto tři ženy a to, co symbolizují, hraje v baletu Forgoten Land podle Jiřího Kyliána zásadní roli.