Hrana zla zaseknutá do domu Jana Palacha. Památník ve Všetatech bude plný symbolů

Vizualizace rodného domu Jana Palacha ve Všetatech
Vizualizace rodného domu Jana Palacha ve Všetatech

Loni v srpnu konečně začaly stavební práce na rodném domě Jana Palacha ve Všetatech na Mělnicku, ze kterého bude památník s expozicí. O několik týdnů později vyšlo najevo, že třicetimetrový zužující se ocelový pylon vedle Nové budovy Národního muzea v Praze architekt Karel Prager tajně zasvětil Janu Palachovi. Po padesáti letech se tak ukázalo, že v Praze stojí největší pomník Jana Palacha na světě.

Nejnověji se začalo mluvit také o budoucnosti bývalého Borůvkova sanatoria v Legerově ulici, kde Palach 19. ledna zemřel. Pražský magistrát bude do konce ledna jednat o jeho koupi.

Z domu ve Smetanově ulici ve Všetatech odjel Jan Palach ráno 16. ledna 1969 do Prahy, kde o tři dny později v na klinice popálenin v Legerově ulici zemřel. Opravený dům ve Všetatech nebude muzeem, ale uměleckou připomínkou Palachova odkazu a jeho historických souvislostí. Pro expozici vznikne v prostoru zahrady samostatný pavilon.

Rodný dům Jana Palacha ve Všetatech se změní v památník

Vítězný architektonicko-výtvarný návrh Památníku Jana Palacha vypracovala kancelář MCA ateliér architektů Miroslava Cikána a Pavly Melkové. V jejich pojetí je nositelem hlavní myšlenky a sdělení samotná architektura domu. „Trošku jsme hledali poselství, které v tom činu bylo a zároveň rovinu, která je pro nás platná i dnes,“ říká architektka Pavla Melková. Ideové řešení návrhu staví na symbolice. Památník symbolizuje situaci, kdy do života rodiny a člověka zvenčí zasáhne hrana zla, která má svojí vizuální podobu.

Vizualizace rodného domu J. Palacha ve Všetatech

Návštěvník do památníku vstoupí vnitřkem ocelové hrany zla, okamžitě se tedy ocitne v ohnisku situace. Následně vstoupí do místnosti piety a vyprázdněného domu, ve kterém nejsou žádné konstrukce. „Jeho charakter je až chrámový, světlo tam padá jen shora, je tam torzo původních schodů, které vedly k Palachovu pokoji, který už tam v tuhle chvíli není. Je to zároveň jediná vertikála v prostoru.“ Horizontálu symbolizuje rodinný stůl, v jehož desce končí ostří hrany zla.

Vizualizace interiéru rodného domu J. Palacha ve Všetatech

Z domu návštěvník odejde dveřmi odcházení, projde meditační zahradou k pavilonu s expozicí, která představí autentické předměty připomínající Jana Palacha. Hlavními autory expozice jsou historik Petr Blažek a Michal Ježek.

Jan Palach 50. Příběh oběti, která změnila naše dějiny. Speciální program Vltavy ve zvuku

Jan Palach

Události Palachova týdne mají letos 50. výročí. Po roce osmiček přichází rok devítek, tedy po Mnichovu okupace, po komunistickém puči první čistky a po sovětské okupaci tvrdě nastupující normalizace.

Největší Palachův pomník na světě

Národní muzeum, které dům spravuje, plánuje také dokončit největší Palachův pomník na světě, jehož existence vyšla najevo loni na podzim v souvislosti s opravou historické budovy a úpravou jejího okolí. Technické dokumenty vyjevily, že třicetimetrový pylon vedle Nové budovy muzea, zasvětil architekt Karel Prager Janu Palachovi. „Rok 1969 hodně věcí změnil. Proměnila se koncepce samotného díla, kdy do něj měl být vložený kamenný kvádr s plastikou nazvanou Plamen. V rámci návrhu, který je k dispozici v archivu Národní galerie, je to matka a syn - je vidět, že se to vztahuje k oběti. Oko cenzora ale odhalilo Plamen jako problém, a dodnes to nebylo rehabilitováno. V 70. letech se na ten pylon umístil znak a citát v duchu, že všechna moc patří lidem, a tak jeho využití bylo téměř opačné," popisuje historik a náměstek generálního ředitele Národního muzea Michal Stehlík.

Palachův pomník u Národního muzea

Že Karel Prager věnoval pylon Palachovi, zjistil při restaurování díla sochař Antonín Kašpar. Národní muzeum podle Michala Stehlíka počítá s tím, že se vrátí k myšlence z roku 1969 a časem dokončí pomník podle původního návrhu. „Samozřejmě jsme řešili i s restaurátorem Kašparem, zda by na základě návrhu bylo možné kvádr vyrobit a umístit ho na Pragerův pylon. Teď už jde spíše jen o čas a peníze.“

Hlavní město Praha aktuálně otevřelo i téma budoucnosti bývalého Borůvkova sanatoria v Legerově ulici. V roce 1950 tu na následky mučení Státní bezpečností zemřel katolický kněz Josef Toufar, o 19 let později na následky popálenin Jan Palach. Pražský magistrát se do konce ledna sejde s majitelem bývalého sanatoria, soukromou firmou, která tu plánuje postavit hotel.

Spustit audio

Související