Hovory s Helmholtzem, Metterlingovy seznamy, Velký šéf a další povídky Woodyho Allena

Literární styl Woodyho Allena je typicky neurotický, filozofující a sebeironický – často si dělá legraci z vlastní existence, psychoterapie nebo náboženských otázek. Allenovy texty vznikaly převážně jako sloupky pro prestižní magazíny a jeho humor vychází z kontrastu intelektuálního a každodenního světa. Jeho styl lze považovat za postmoderní: ironizuje tradice, míchá vysoké a nízké a odhaluje absurditu moderního života. Přestože jeho psaní působí nenuceně, příběhy často ukrývají vážnější témata, jako je smrtelnost, hledání smyslu či lidská úzkost.

Hovory s Helmholtzem; Ano, ale dokáže to parní stroj?

První povídka předkládá ukázky z knihy, ve které její autor, Strachota Hoffnung, zaznamenal své filozofické rozhovory s dr. Helmholtzem, Freudovým současníkem a průkopníkem psychoanalýzy. V parodickém duchu se nese i druhé vyprávění, ve kterém Allen líčí nesnadnou cestu hraběte Sandwiche k jeho revolučnímu objevu.

Metterlingovy seznamy a Vzpomínky na dvacátá léta

První povídka má podobu analytické studie o „seznamech prádla“ spisovatele Hanse Metterlinga. Každou položku autor detailně interpretuje s přímými odkazy na Metterlingovy životní osudy a duševní rozpoložení. V druhé povídce vypravěč vzpomíná na zlatá dvacátá léta, která prožil po boku takových osobností, jako byl Ernest Hemingway nebo Gertruda Steinová. Parodie na pseudovědecké traktáty a banální sebezviditelňující memoáry.

Velký šéf

Tohle je bezpochyby největší případ soukromého detektiva Kaisera Lupowitze. Má vypátrat samotného Boha. A to celkem rychle. Nechybí krásky s nohama až na zem, drsní chlapíci ani noir počasí. Příběh paroduje americkou detektivní „hard boiled school“. Allen na ní nenechá nit suchou.

Čirá anarchie

Pod tímto názvem se skrývají dva příběhy s kulinářskou tématikou Tak jedl Zarathustra a Máš tak fatální chuťové pohárky, drahá. Povídky Woodyho Allena jsou často variacemi na známé téma. Připomeňme jenom Kdyby byli impresionisté dentisté nebo povídku, v níž se popisuje představení baletu podobně, jako ve Vojně a míru prožívá Nataša Rostovová poprvé návštěvu opery. Ze sbírky Čirá anarchie jsme vybrali dva texty, v nichž hlavní roli hraje gastronomie. Potraviny a lahůdky zde ovšem uvádějí do pohybu neuvěřitelné události.

Šílencův příběh

Zpověď muže, který se nedokáže smířit s tím, že „žádná příslušnice druhého pohlaví nikdy nesplňuje současně všechny vaše požadavky.“ Náš hrdina propadne šílenství z neřešitelnosti vztahu mezi intelektuálkou a sexbombou, ovšem s okouzlující ironií.