Hosté Vizitky v nejbližších dnech

Vltavskou Vizitku jsme začali vysílat vloni v září. Za tu dobu jsme ve studiu přivítali více než dvě stě hostů - literáty, hudebníky, výtvarníky, skladatele i překladatele, organizátory kulturních akcí, zachránce starých kin, archeology, historiky, dirigenty, režiséry a herce, jednoho hmyzovědce, jednoho filozofa, dva zdravotní klauny a dva zámecké pány. K rozhovorům, které neztratily platnost, se budeme vracet během prázdnin. Je jich ovšem mnohem víc než prázdninových dnů, vězte tedy, že všechny Vizitky reprízované i nereprízované, jsou k dispozici k poslechu kdykoliv na tomto webu.

Být s hosty Vizitek je příjemné. Zabývají se neobyčejnými věcmi a člověk se od nich hodně dozví, takže laďte Vltavu i o prázdninách každý všední den v 10 hodin.
Seznam rozhovorů vybraných pro letní reprízy je zde:

7. srpna
Petr Babák
Grafický designér, který 13 let vede na pražské UMPRUM Ostrov pokladů, jak se přezdívá Ateliéru grafického designu a nových médií. Od devadesátých let tady vznikly zástupy lidí schopných dělat kvalitní grafický design, kvality ale nakonec na ulici člověk moc nevidí, řekl Michaele Vrchotové. Rozhovor s autorem vizuální identity Moravské galerie v Brně, Uměleckoprůmyslového musea v Praze, Národní technické knihovny nebo Národního filmového archivu jsme v premiéře uvedli 9. 4. 2018.

8. srpna
Vít Klusák
Filmový dokumentarista, který za uplynulých čtrnáct let přivedl na svět několik celovečerních filmů a inicioval vznik cyklu autorských dokumentárních filmů Český Žurnál. Spolu s novináři Kubíkem a Slonkovou vytváří seriál investigativní publicistiky Zvláštní vyšetřování. Také na jeho poslední snímek Svět podle Daliborka, který vyvolal polemiku o hranici mezi hraným a dokumentárním filmem, se zeptal Bohdan Bláhovec 3. 1. 2018

9. srpna
Renáta Fučíková
Výtvarnice a spisovatelka, autorka obrazového putování do dějin Evropy. Často se vrací k legendám, mýtům či biblickým příběhům. Oživuje historické postavy: od Karla IV., přes Jana Husa až třeba po Tomáše Garrigua Masaryka nebo Antonína Dvořáka. Ilustrovala rovněž Letopisy Narnie nebo pohádky Andersenovy, Wildovy a bratří Grimmů. Považuje se za pedagoga, protože paidagógos byl ten, kdo „doprovází dítě“. Renáta Fučíková doprovází děti příběhy, které by měly znát. Rozhovor připravil Petr Šrámek 10. 1. 2018.

9. srpna
Martin Fojtíček
Terapeut, religionista a matematik pomáhá lidem s duševním onemocněním a podílí se na reformě psychiatrie v Plzeňském kraji.  S projektem Cirkus Paciento navštívil už všechny psychiatrické léčebny v České republice. S jejich pacienty ve spolupráci se zdravotními klauny nastudoval společná divadelní představení. V rozhovoru s Janem Anderlem řekl, že je katolík, ze kterého by pan biskup neměl úplně radost. Důvod k tomuto tvrzení uslyšíte ve Vizitce, kterou jsme v premiéře vysílali 30. 3. 2018.

13. srpna
Jiří Trávníček
Literární vědec, který se víc než deset let zabývá výzkumem české čtenářské kultury. K českým zvláštnostem patří rozvinutá síť veřejných knihoven, rozsáhlé domácí knihovny a také fakt, že knihu vnímáme jako dárek. „To jsem jinde nenašel,“ uvedl host Blanky Stárkové. Rozhovor jsme v premiéře vysílali 29. 1. 2018.

14. srpna
Miroslav Petříček
Jeden z nejoblíbenějších českých filosofů vydal po letech novou knihu Filosofie en noir. Zkoumá v ní proměny filosofické rozpravy po holocaustu. Jde o pokus nahlédnout do „temného srdce“ filosofie, která se, byť často nevědomě, podílela na totalitních a vyhlazovacích konceptech moderní doby. K argumentaci využívá Petříček i odkazy na brakovou a špionážní, triviální literaturu, takže se v jeho knize může setkat Fantomas s Adornem nebo Derridou, případně čínský špión s Husserlem.  Rozhovor vedl Petr Fischer 22. 5. 2018.

15. srpna
Šimon Ornest
Zakladatel, dirigent a manažer kapely The Tap Tap, kterou z naprosté většiny tvoří studenti a absolventi škol Jedličkova ústavu, tedy lidé s tělesným postižením. „Přišlo mi, že muzika by mohla místní studenty, kteří se mi jevili trochu pasivnější, než by ve svém věku museli být, trochu nakopnout k nějaké další práci mimo školu", řekl Šimon Ornest, který do Jedličkova ústavu přišel kdysi jako vychovatel. Kapela The Tap Tap je dnes spojená s mnoha dalšími projekty a aktivitami, jimiž celé společnosti ukazuje, jak důležité a potřebné je odstranit bariery nejen na chodnících, ale také v našich hlavách. Vizitku připravila Daniela Čermáková 26. 2. 2018.

16. srpna
Marek Pokorný
Kritik umění a kurátor už několik let vede významné instituce výtvarného umění. V současné době působí jako ředitel centra současného umění PLATO Ostrava, které se letos v dubnu přesunulo z klasických galerijních prostor do bývalé nákupní haly hobby-marketu Bauhaus, která patří mezi relikty úpadkové architektury 90. let. Podle Marka Pokorného lze současné umění pochopit i prostřednictvím toho, čím se ono samo zabývá: každodennost, politika, prekérní situace lidské existence, ekonomické otázky, kritika společnosti... To jsou věci, se kterými každý z nás přichází do styku denně. Marek Pokorný byl hostem Michaely Vrchotové 2. 1. 2018.

17. srpna
Milena Bartlová
Jako historička umění se věnuje otázce státní a národní identity a považuje za důležité, abychom si automaticky nepřivlastňovali odkaz Československa jako předchůdce Česka. Měli bychom reflektovat Československo jako stát, ve kterém byly různé národní identity, jako mnohonárodnostní stát v plném smyslu. V rozhovoru s Lukášem Matoškou se dotkla i příčiny zdejšího váhavého přístupu k reflexi české kunsthistorie v poválečném období. Původní specializací Mileny Bartlové je středověk, v současnosti přednáší na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Nevyhýbá se veřejnému dění, za klíčové považuje ekologické hnutí, je členkou feministického kolektivu Ženy 365. Rozhovor jsme v premiéře vysílali 3. 4. 2018.

20. srpna
Daniel Povolný
Historik, autor publikace Operace Dunaj o krvavé odpovědi Varšavské smlouvy na pražské jaro 1968. Kniha se zabývá především vojenskými aspekty příprav a provedení okupace Československa. Co nemohou historikové objasnit bez zpřístupnění sovětských archivů? Jaký okupační scénář měli Sověti připravený a z čeho vycházela ve své prvotní reakci tehdejší Československá lidová armáda? Také na tyto otázky odpověděl Daniel Povolný Blance Stárkové ve Vizitce letos 6. června. Rozhovor vysíláme v předvečer výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968.

22. srpna
Vladimír Merta
Do Síně slávy jej letos uvedla Akademie populární hudby v rámci udělování cen Anděl. Písní upomínající k masakru na Náměstí nebeského míru vyslal Merta kritický vzkaz směrem k současným čelním politikům a sklidil v zaplněném sále nadšené „standing ovation“.O protestu a hledání smyslu písničkářství, o přemýšlení nad filmovou hudbou, o studiu architektury a hrané režie a také o dramatech napsaných do šuplíku mluvil s Vladimírem Mertou Bohdan Bláhovec 17. 4. 2018.

23. srpna
Kateřina Šedá
V souvislosti se 16. mezinárodním bienále architektury v Benátkách připravila projekt zaměřený na města zapsaná do mezinárodního dědictví UNESCO, ze kterých turistický ruch vytlačuje přirozený život.  V Českém Krumlově založila firmu UNES-CO a nabídla práci desítkám lidí, kteří za ubytování a mzdu budou po tři měsíce „normálně žít“ v historickém centru. V loňském roce získala umělkyně dvě významná ocenění. Poprvé v historii byla cena Architekt roku udělena někomu, kdo neabsolvoval vysokou školu architektury. Druhým oceněním byla Magnesia Litera za knihu s názvem Brnox, kterou Kateřina Šedá koncipovala jako průvodce vyloučenou lokalitou tzv. brněnským Bronxem. Rozhovor vedla Michaela Vrchotová  25. 4. 2018.

24. srpna
Paul Ort
Lékař, sběratel umění a politický uprchlík, jehož život zásadně ovlivnila Operace Anthropoid, přežil válku jen zázrakem. Přesto říká: „Zavraždění Heydricha bylo historicky nutné. Poprvé se okupovaná země aktivně postavila proti nepříteli.“Po roce 1948 byla rodina opět v nemilosti a získala nálepku „buržoazní“. Mezi spolužáky Pavla Orta patřil i Václav Havel, se kterým chodil bruslit na Vltavu. Na medicínu se dostal jen díky samým jedničkám, bez přijímacích zkoušek. Musel být přijat, pravidlo ale bylo brzy zrušeno. Po studiu emigroval na Západ a jako mladý lékař odešel do Spojených států. Ve Vizitce vyprávěl o svém celosvětovém tažení v souvislosti s implantátem po zlomeninách kyčelního kloubu, o  podpoře českým malířům i práci pro českou komunitu v New Yorku. Zde s ním natočila rozhovor Renata Spisarová . V premiéře jsme vysílali 11. 5. 2018.

27. srpna
Ivan Kafka
Umělecky se vyjadřuje především site- specific instalacemi vytvořenými v krajině nebo v konkrétním galerijním prostoru. Pracuje se spadaným listím, sněhem i ledem, pískem, špejlemi, šípy, dělovými koulemi či pestrými větrníky. Vytvořil si styl, v němž se prolínají obecné a přírodní jevy s tajemstvím, nenásilným vtipem, dobrodružstvím nesnadného vzniku díla a jeho pomíjivostí. Začínal neoficiálními akcemi a publikací na úrovni samizdatu. Pak se jeho práce stala součástí veřejných výstav u nás i v zahraničí (Rakousko, Německo, Nizozemí, Polsko, Lichtenštejnsko). V roce 1997 reprezentoval naši vlast na bienále v Benátkách. Ivana Kafku pozval k rozhovoru Pavel Klusák 1. 3. 2018.

28. srpna
Jaromír Šofr
Jako kameraman natočil více než čtyři desítky celovečerních snímků, většině z nich vtiskl výjimečnou poetiku, humor, laskavost a v mnoha případech i nezaměnitelnou lyričnost. Podílel se na filmových adaptacích stěžejních klasických literárních děl českých autorů, zejména Bohumila Hrabala (Ostře sledované vlaky, Skřivánci na niti, Postřižiny, Obsluhoval jsem anglického krále), k oceňovaným dílům patří také Vančurovo Rozmarné léto i Konec starých časů, stejně jako divácky úspěšné veselohry Vesničko má středisková nebo Na samotě u lesa. Na talent k profesi nebo na to, jak lze kamerou vytvořit atmosféru noci, snů či horečnatých vizí, se Jaromíra Šofra zeptal Václav Flegl ve Vizitce  3. 5. 2018.

29. srpna
Josef Pánek
Držitel Ceny Magnesia Litera za román Láska v čase globálních klimatických změn není profesí spisovatel, ale vědec, molekulární genetik. Pracuje v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd ČR, žil v Norsku a v Austrálii, procestoval řadu zemí světa. Jak řekl ve Vizitce:  "Do literárního provozu jsem vstoupil až teď a zároveň z něj chci rychle vystoupit. Zjistil jsem totiž, že mediální pozornost člověka strašně ruší. Věda je práce, na kterou se musíte hluboce soustředit, a koneckonců na psaní taky. Předsevzal jsem si, že do 4. dubna (do slavnostního vyhlášení Magnesie Litery) pozvání k rozhovorům a čtení budu přijímat. Ale pak je konec." Josef Pánek byl hostem Blanky Stárkové ve  Vizitce právě 4. 4. 2018

30. srpna
Anna Pravdová
Kurátorka Národní galerie připravila za českou stranu výstavu Františka Kupky, která se z pařížského Grand Palais zanedlouho přesune do Prahy. Historička umění a překladatelka je podepsána pod několika objevnými badatelskými projekty. Na výstavě Bonjour, Monsieur Gaugin v Bretani představila české umělce, kteří zde působili v letech 1850–1950. Také tuto výstavu uvidíme na podzim v Praze v Paláci Kinských. Pro Veletržní palác připravuje Anna Pravdová se svými kolegy dlouho očekávanou expozici První republika. „ Snažíme se podívat očima tehdejšího uměnímilovného člověka: kam by šel za uměním a co by tam viděl.“ Zatím posledním připravovaným projektem Anny Pravdové je výstava tvorby Josefa Šímy nazvaná Cesta k Vysoké hoře. Své první uvedení bude mít na podzim v Moravské galerii v Brně. Vizitku připravila Michaela Vrchotová  27. 6. 2018.

31. srpna
Chytré děti ve Vizitce
Bezprostředně před začátkem školního roku vysíláme Vizitku se čtyřmi zástupci generace náctiletých, kteří se od většiny svých vrstevníků liší tím, že k životu nepotřebují  mobily,  počítače, sociální sítě, televizi ani nejnovější módní trendy,  zato se ale neobejdou  bez  hudby, knih nebo štětců a barev. Hodně čtou, mají rádi klasickou hudbu  a sami ji provozují, skládají vlastní muziku a píší  si k ní texty, chodí na výstavy, malují, poslouchají Vltavu. A přemýšlejí o současném světě: "To, že budeme žít v demokratickém státě, není vůbec samozřejmé. Lidé by se měli snažit dělat něco pro to, aby žili v takovém státě, jaký chtějí,“ míní osmnáctiletý Daniel. Kromě něj přišli do studia čtrnáctiletý Dominik a šestnáctiletá dvojčata Katka a Tereza. Při příležitosti letošního MDD s nimi 1. června vysílala Vizitku Daniela Čermáková.

Všechny díly Vizitek k poslechu

 -------------------------------------------------------------------

Vizitka se rozhlíží po světě také očima moderátorů. Ti vybírají hosty zpravidla z prostředí, které důvěrně znají a se kterým jsou spjatí svými původními profesemi. Jsou mezi nimi hudebníci, výtvarníci, divadelníci i literáti: hispanistka a překladatelka Blanka Stárková, filmový dokumentarista Bohdan Bláhovec, bohemista Petr Šrámek, výtvarnice Kateřina Šedá, knižní vydavatel Petr Minařík,  hudební publicistka Renáta Spisarová, historička výtvarného umění Michaela Vrchotová nebo Václav Flegl, bývalý dlouholetý sbormistr Dismanova rozhlasového dětského souboru.

Rozhovory se svými hosty povedou B. Bláhovec, B. Stárková, J. Trejbal, K. Franková, D. Hamr, R. Klusáková, P. Šrámek, R. Nejedlý, M. Vrchotová, R. Spisarová, V. Flegl, D. Čermáková a další|foto: Český rozhlas Vltava

V naprosté většině jsou Vizitky vysílané živě, vítáme dotazy posluchačů na emailové adrese vizitka@rozhlas.cz

Hudba tvoří z celkové plochy pořadu asi jednu čtvrtinu, doplňuje portrét hosta a její výběr plně záleží na něm. Vizitka je tak jedinou výjimkou, kdy Vltava příležitostně překročí své žánrové zaměření. Přínosem jsou překvapivé a pozoruhodné hudební podněty, které se touto cestou mohou k posluchačům dostat.