Hosté Pražského jara - Elli Jaffe

1. červen 2002

Spolupráce izraelského dirigenta Elli Jaffeho s Pražskými symfoniky je našemu koncertnímu publiku dobře známá. Opakovaně se vrací k jejich dirigentskému pultu v abonentních koncertech a řídil je také několikrát při zahraničních zájezdech, včetně památného koncertu v Avery Fisher Hall v Lincolnově středisku v New Yorku u příležitosti výročí 3000 let Jeruzaléma.

Letos devětačtyřicetiletý rodák z Jeruzaléma vystudoval Rubinovu hudební akademii a v mistrovských dirigentských kurzech byl žákem Leonarda Bernsteina. Vedle Israel Philharmonic a Jerusalem Symphony je jako hostující dirigent zván také k Londýnské královské filharmonii či orchestru Tonhalle Zürich. Po léta vede sbor Velké jeruzalémské synagogy, se kterým vystupoval v salcburském Mozarteu i v opeře v Sydney. Pro letošní Pražské jaro připravil Elli Jaffe zcela ojedinělý program, který s výjimkou úvodní koncertantní fantazie Maxe Brucha na téma nejznámějšího synagogálního nápěvu Kol nidrei (sólistou na violoncello bude Jiří Hošek) tvoří kantátová a oratorní díla. Schönbergův melodram Ten, který přežil Varšavu je hudebním odrazem tragických událostí ve varšavském ghettu. V otřesném monologu jeho obyvatele, kterému propůjčil svůj hlas Josef Somr, se věcné líčení jeho příběhu střídá s autentickými citáty rozkazů esesáckého dozorce a vrcholí modlitbou mužského sboru Š'ma Jizrael.

Dirigent Elli Jaffe

Vůbec poprvé zazní u nás starozákonní biblická kantáta Abrahám a Izák, kterou tehdy již jednaosmdesátiletý Igor Stravinskij věnoval izraelskému lidu za "velkodušnost a pohostinnost", kterých se mu dostalo během první návštěvy v této zemi v roce 1962. Známá osobnost předválečné hudební Prahy, cembalista a muzikolog Frank (Polák) Pelleg řekl po premiérovém provedení skladby v Jeruzalémě a ve starořeckém amfiteátru v Caesarei, že Stravinského podání známého příběhu o tom, jak byl Abrahám na boží příkaz ochoten obětovat vlastního syna, zbavilo biblickou legendu líbivých příkras a omalovánek s odvahou, kterou by v samotném Izraeli nebyl ochoten podstoupit ani ten nejmladší experimentátor.

Z textů Starého zákona čerpá i strhující oratorium Baltazarova hostina od britského skladatele Williama Waltona, jehož 100. výročí narození připadá právě na letošní rok (zemřel v roce 1983 na italském ostrově Ischia, kde strávil posledních třicet let života). U nás zřídka provozovaná skladba patří k Waltonovým mistrovským dílům. Jako by v něm znovu ožila tradice velkých oratorií, jejíž počátky kdysi v Anglii spoluzakládal Händel a k níž nemálo přispěl také náš Antonín Dvořák.

autor: Antonín Matzner
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.