Horor a tajemno v povídkách velšského vizonáře Arthura Machena
Nahlédněte do tvorby dekadentního mystika, kterého obdivoval i sir Arthur Conan Doyle. Děsuplné povídky velšského vizionáře Arthura Machena, který věřil, že „hmota je ve skutečnosti příšernější než duch“, poslouchejte v premiéře on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Arthur Machen patří mezi největší mistry hrůzostrašné a fantastické literatury. Vypráví se, že ctihodný sir Arthur Conan Doyle vracel přečtenou Machenovu knihu svému příteli Jeromovi Klapka Jeromovi se slovy: „Váš přítel je možná génius, ale do postele už si ho nevezmu.“ Brzy nato inspirován nejen „machenovským strachem“ napsal Psa baskervillského.
Tvorbu Arthura Machena ovlivnily mýty a krajina rodného Walesu. Vyrůstal v rodině anglikánského pastora ve vesnici, která je ústředním bodem artušovské legendy o rytířích kulatého stolu a svatém grálu. Kvůli chudobě nemohl studovat na univerzitě. Nicméně se usadil v Londýně. Na skrovné živobytí si vydělával jako novinář, úředník, překladatel z francouzštiny nebo soukromý učitel. Po večerech psal a chodil na dlouhé procházky po městě.
Šílenství, sex nebo smrt
V roce 1887 se Machen oženil s nekonvenční učitelkou hudby Amy Hoggovou. Ta ho uvedla do londýnských bohémských kruhů. Machen našel literární přátele a stal se součástí širšího proudu literární dekadence. Základním východiskem jeho děl byl mystický předpoklad, že za obyčejnou realitou se skrývá tajemnější a podivnější svět. Poodhalení tohoto tajemství může vést k šílenství, sexu nebo smrti a obvykle ke kombinaci všech tří. Od literatury očekával extázi, která v jeho pojetí zahrnovala vytržení, krásu, adoraci, zázrak, tajemství a touhu po neznámém. Stal se mistrem v líčení mystické hrůzy a hororového napětí.
V 90. letech 19. století napsal řadu próz, ale v souvislosti se skandálem kolem Oscara Wildea odmítali vydavatelé takovýto druh literatury publikovat. Řada těchto děl tak vyšla později. Jeho prvním velkým úspěchem se stala próza Velký bůh Pan. Příběh byl široce odsouzen pro svůj sexuální a děsivý obsah a následně se dobře prodával.
Artušovská legenda o svatém grálu
V roce 1899 zdrtila Machena smrt jeho ženy Amy. S náhlou ztrátou se snažil vyrovnat. Vstoupil do slavné hermetické společnosti Zlatý úsvit. Stal se hercem a členem kočovné divadelní společnosti Franka Bensona. Našel zde druhou manželku, založil rodinu a jeho literární kariéra začala opět vzkvétat. Publikoval svá nejpozoruhodnější díla z devadesátých let a našel nové čtenáře. Vědecky zkoumal keltské křesťanství a artušovskou legendu o svatém grálu. Jako první autor zpracoval motiv přežití Grálu do moderní doby, což je myšlenka, která je dodnes variována dalšími spisovateli – např. Dan Brown (Šifra mistra Leonarda), George Lucas (Indiana Jones a poslední křížová výprava).
Ve dvacátých letech 20. století se starší vydání Machenova díla stávají vyhledávanými sběratelskými artefakty. Američtí čtenáři si žádají nová vydání jeho próz. Vychází souborné dílo i Machenova autobiografie. Po reedičním boomu nastala prohlubující se finanční krize. Sbírka uspořádaná k Machenovým 80. narozeninám na základě literární výzvy kolegů spisovatelů (T. S. Eliot, Bernard Shaw ad.) umožnila Machenovi prožít závěrečná léta jeho života (do roku 1947) v relativním pohodlí.
Temnota nepomíjí
Na Vltavě nyní uvádíme texty z nového výboru Machenových próz Temnota nepomíjí, které vydalo nakladatelství Malvern v roce 2019 v překladu Patrika Linharta. Poslechněte si, jak děsuplný zážitek otřese poklidnou rodinnou dovolenou v oblíbené turistické vesničce ve Walesu a nahlodá tím i vaši neochvějnou víru v řád tohoto světa (Změna), vyprávění o sběrateli, který se stane obětí vlastního posedlosti (Vypravování o železné panně), nebo tajemný příběh o záhadném zjevení (Podivný případ Emily Westonové).
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.