Horečnatá vize stagnující ruské společnosti. Českému čtenáři se románem U Petrovových řádí chřipka poprvé představuje spisovatel Alexej Salnikov

Přebal knihy Alexej Salnikov: U Petrovových řádí chřipka|foto:Nakladatelství Paseka

Úspěch románu netkvěl pouze v jeho literárních kvalitách, ale také v tom, že se řada čtenářů mohla s jeho hrdiny do jisté míry identifikovat. Takový byl ostatně i autorův záměr – jméno Petrov patří v Rusku mezi ta nejběžnější a nezřídka se v anekdotách stává ztělesněním průměrnosti. Není proto náhoda, že o titulních postavách – manželském páru a jejich synovi – se tu většinou mluví jako o Petrovovi, Petrovové a Petrovovi mladším a všichni alespoň na první pohled naplňují představu normálních, vcelku obyčejných lidí: dotyčnou rodinu tvoří automechanik, knihovnice a osmiletý školák.

Vyprávění otevřené rozličným interpretacím

Román U Petrovových řádí chřipka nepochybně patří mezi tituly, které volají po opakovaném či přinejmenším nadmíru pečlivém čtení, což dokládají i četné poznámky a zasvěcený doslov, kterými knihu doprovodila autorka českého překladu, rusistka Alena Machoninová. Ta ve svých textech jednak osvětluje alespoň část kulturních odkazů, jimiž je román doslova prošpikován, a jednak upozorňuje na širokou škálu reakcí a interpretací – někdy velmi odvážných – Salnikovova románu v domácím prostředí.

Nejednoznačnost postav a vůbec celého románu ovšem představuje sice klíčový, nikoli však jediný zajímavý atribut knihy. Řada retrospektivních exkurzů do dětství a mládí hlavních postav totiž rozšiřuje perspektivu celého vyprávění a nabízí tak obraz ruské společnosti od 80. let až do současnosti. Obraz na jedné straně logicky velmi proměnlivý, neboť se mezitím rozpadá Sovětský svaz, na straně druhé však až děsivě strnulý, protože kulisy průmyslového Jekatěrinburgu, jakož i mentalita tamních obyvatel zůstávají v průběhu dotyčných několika dekád takřka neměnné.