Homér a Schliemann aneb Setkání po třech tisíciletích

Hektorovo tělo je přinášeno zpět do Tróji, detail z římského mramorového sarkofágu, přibližně 180-200 n.l.
Hektorovo tělo je přinášeno zpět do Tróji, detail z římského mramorového sarkofágu, přibližně 180-200 n.l.

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Homérova Iliada vznikla stejně jako Odysseia patrně v 8., možná i v 9. století před Kristem. Je otázka, kdo byl vlastně autorem těchto vpravdě nesmrtelných eposů, zda to byl jediný tvůrce, nebo dva, popřípadě zda oba eposy nejsou poskládány z textů více tvůrců, vzniklých dokonce v různých dobách. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Spolehlivá odpověď na tyto otázky sice neexistuje, ale oba eposy zůstávají živou součástí světové kultury, jedním z jejích základních pilířů a kořenů.

Starověký římský sarkofág Aurelia Botania Demetria (2. st. n.l.). Afrodita skrývá Parida, poraženého Menelaem. Odysseus přihlíží této scéně

Rozhlasový pořad Homér a Schliemann aneb Setkání po třech tisíciletích připomíná nejen příběh Trójské války a jejích hrdinů, ale také dramatické okolnosti znovuobjevení bájného starověkého města. Šťastným objevitelem byl německý obchodník Heinrich Schliemann (1822—1890), ve své době snad jediný člověk, který věřil, že Homér ve své Iliadě popisuje historické děje. Roku 1871 zahájil vykopávky na kopci Hisarlik, polohu určil podle Homérova vyprávění a skutečně odkryl základy legendárního města.

Ve dvacátém století vznikly dva české překlady těchto eposů: první od klasického filologa Otmara Vaňorného (1921), který důsledně zachovává hexametr, někdy až na hranici srozumitelnosti. Druhý překlad vznikl na jiném principu, který zvolil Vladimír Šrámek. Ten místo hexametru použil volný verš, respektive hexametr rozvolnil, a tím umocnil dramatičnost a srozumitelnost eposu. Na rozdíl od Vaňorného nepožíval Šrámek homérovská kompozita (volooká Héra, mužohubný Ares) a nahradil je přirozenými obraty soudobé češtiny.

Někteří klasičtí filologové jeho pojetí kritizovali, ale zároveň ocenili zpěvnost Šrámkova překladu. Šrámkův překlad Odysseie vyšel poprvé v roce 1940, poté 1945 a 1987. Jeho
překlad Iliady, vytvořený v době nacistické okupace, takové štěstí neměl: byl připravován k vydání, ale v důsledku různých okolností z realizace několikrát sešlo, text se ztratil. Kompletní text překladu byl nalezen až roku 2001. Vyšel poprvé až v roce 2010 v nakladatelství Academia.

Účinkují: Stanislav Oubram, Hana Kofránková, Lukáš Hlavica a Jolana Nováková

Překlad: Vladimír Šrámek
Připravil: Petr Adler
Režie: Petr Adler