Hofmanová – Střítecký: Dvě variace na jedno zmizení. Jedna pohřešovaná žena ve dvou detektivních mikrohrách s nečekanou pointou

Záhady nevysvětlitelně zmizelých osob, které jednoho dne (tak jako tolikrát předtím) vyjdou z domovních dveří a slehne se po nich zem, odjakživa přitahují pozornost veřejnosti a provokují fantazii. Zvlášť pokud jejich předchozí spořádaný a ve všem obyčejný život nenabízí žádné vysvětlení.

Právě zpráva o policejním pátrání po zmizelé starší paní z malé obce se stala v roce 1971 východiskem dvou krátkých rozhlasových her. V obou případech se záhada vyřeší vtipnou pointou. Autorkou první z nich je spisovatelka Věra Hofmanová, která publikovala pod pseudonymem Květa Legátová nebo také Věra Podhorná. Její detektivka s názvem Spolužačky uvádí na scénu postavu tzv. nespolehlivého svědka, kterým je spolužačka pohřešované. Cilka Varaďová přichází na policejní stanici, aby do zmizení své kamarádky vnesla světlo, ale svou výpovědí případ spíš zamotává.

Ve druhé rozhlasové kriminálce nazvané Jmenovaná Marie Pokorná od Jaroslava Stříteckého vypovídají o zmizelé její syn Jiří a snacha Eva. Ani jeden z nich nechápe, kam se poděla žena, bez jejíž pomoci si chod své domácnosti už několik let neumějí představit.

Obě rozhlasové hry byly natočeny v brněnském studiu režisérem Janem Tůmou a zahráli si v nich Jana Janovská, Josef Husník, Milan Vágner, Karel Kabíček, Miroslav Středa, Zdena Herfortová, Jana Ebertová, Jan Kučera a další. Odvysílány byly pod souborným názvem Dvě variace na jedno zmizení, pod kterým je také připomíná Český rozhlas Vltava v řadě Hra pro pamětníky.