Hilde Dominová: A jsou krásnější básně, které nenapíši
I když v básních s oblibou mluvívá Hilde Dominová především o slovech, řeči a jazyku, nelze přeslechnout výzvu, která z takových slov přímo volá po solidaritě, po svobodě, po nekonformitě, slyšíme z těch slov její naléhavou společenskou angažovanost.
Hilde Dominová neměla snadný osud, část života strávila v exilu, a přece se po druhé světové válce vrátila nazpět do Německa. Není tomu tak dávno, co zemřela, dožila se bezmála sta let (1909–2006). V devadesátých letech navštívila dokonce Prahu, ta velmi krásná, drobná, křehká žena, které z očí svítily potutelné ohýnky. Řeklo by se: svět poezie se týká básní, ale celistvý svět básníků rozpoznáme v každém jejich projevu, nevyhnutelně také v korespondenci. A tak k nám budou vedle veršů promlouvat i dojemná a povzbudivá slova z listů Hilde Dominové jiné významné básnířce, Christine Lavantové. Připravila a přeložila Věra Koubová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.