Hezké chvilky bez záruky: ale s útěchou

4. říjen 2006

Porevoluční filmy první dámy českého filmu budily povětšinou spíše rozpaky. Jistá zaťatost a potřeba točit společensky angažované filmy Věře Chytilové zůstaly, ale v chaosu 90. let obojí jaksi zmatnělo a znejistělo. Jako by s pádem režimu ztratila i své velké téma a nemohla najít nové. Po portrétu Ester Krumbachové (Pátrání po Ester, 2005) přichází s hořkou komedií Hezké chvilky bez záruky, na níž se - spolu s Kateřinou Irmanovovou - podílela i scenáristicky.

Stejně jako většina ostatní tvorby je i tento snímek plně zakotven v současné české realitě a vychází ze zkušeností Kateřiny Irmanovové, profesí psycholožky. Spolu s ní přivedla Chytilová na plátno zástup "případů", procházejících psychologickou poradnou ve sledu tak těsném, že si mezi dveřmi šlapou na paty. Značnou část filmu tvoří mozaika vykloubených lidských příběhů, obsesí a selhání, reprezentovaných vynervovanými lidskými živočichy, vyžadujícími rychlé a bezbolestné řešení. Někteří se ordinací s obligátní pohovkou jen mihnou, jiní se vracejí s problémy vyšroubovanými do vyšších otáček, všichni ale sdílejí totéž zoufalství, bezmoc ("Já vůbec nevím co mám dělat!" - to je snad nejčastější výkřik vůbec) a více nebo méně skrývanou touhu po lásce.

Z filmu Hezké chvilky bez záruky

Uprostřed toho všeho se zmítá atraktivní psycholožka Hana (skvělá a uvěřitelná Jana Janěková), stále více zmáhaná nejen svými klienty, ale i vlastní rodinou. Teroru teplých večeří velí nezaměstaný (a později záletný) manžel a sekunduje nekomunikativní syn v pubertě, ve vnějším světě je Hana na útěku před příležitostnými nápadníky i vlastní matkou. Čím dál uštvanější kličkování umocňuje živý hudební podkres Davida Krause a hlavně dynamická ruční kamera Martina Štrby. Nervní cukání (místy rozostřeného) obrazu odráží nejen rytmus velkoměsta, v němž se postavy pohybují, ale i zrychlující se tempo hlavní hrdinky.

Z filmu Hezké chvilky bez záruky

Zatímco ve své první polovině vyhlíží snímek jako pouhé defilé neuróz, sexuálních úchylek a poruch osobnosti, v postupném rozkrývání jednotlivých osudů se vyloupnou témata pro Chytilovou typická. Některých se dotýká jen zlehka - například stárnutí a smrti nebo týrání žen. V případě generačních rozdílů a střetů v partnerských vztazích se ale rozkročí a ironizuje model "starší partner - výrazně mladší partnerka", když nechá jednu z Haniných pacientek vzplanout k muži ve věku vlastního syna - a když nechá tentýž model opakovat Hanu. Jakkoliv se v těchto situacích autorka vybředla z dosud převládající roztříštěnosti vyprávění, vztahy obou žen zůstávají nečitelné a nedotažené, byť právě v nich spočívá největší potenciál filmu.

Z filmu Hezké chvilky bez záruky

Ostatní partnerská soužití polarizuje výrazně v intencích svého přiostřeného feminismu. V Hezkých chvilkách jsou muži raplové, násilníci, úchylové, nevěrníci a výrobci problémů vůbec; ženy nesou tíhu vztahů a přebírají zodpovědnost za jejich řešení. Provokativní a útočná chce být Chytilová tam, kde zachycuje společenská tabu v podobě domácího násilí nebo zneužívání dětí, ale protože se jich snaží ukázat tolik, zůstává mnohdy jen u popisu a nicneříkající zkratky.

Z filmu Hezké chvilky bez záruky

Hezké chvilky bez záruky ale při vší hysterii a expresivitě přesto skýtají útěchu v podobě konejšivého uklidňování hlavní hrdinky ("Paní doktorko, já se tak bojim!" - "Všichni se bojíme."). Hanin závěrečný smích poté, co se jí jedna z pacientek svěří s mimomanželskou souloži na lodičce u Národního divadla ("Co kdyby to viděl pan prezident!") přesto nevyznívá úlevně. Ano, všichni jsme na jedné lodi. Ale někde do ní nejspíš teče.

Související odkazy: oficiální stránky filmu, ČSFD (galerie), Bontonfilm

Hezké chvilky bez záruky, ČR, tragikomedie, 118 min

Režie: Věra Chytilová, scénář: Věra Chytilová, Kateřina Irmanovová, kamera: Martin Štrba, hudba: David Kraus
Hrají: Jana Janěková, Jana Krausová, David Kraus, Bolek Polívka, Jiří Ornest, Bára Hrzánová, Martin Hofmann, Igor Bareš

autor: Věra Šmejkalová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Z Frenštátu do pohádky. Stačí věřit na dobré konce.

Veronika Sedláčková, moderátorka ČRo Plus

Pohádka o Raškovi

Pohádka o Raškovi

Koupit

Jiří Raška vyhrál na olympijských hrách v Grenoblu 1968 zlatou olympijskou medaili. Spisovatel Ota Pavel úspěch popsal v nezapomenutelné Pohádce o Raškovi. Čte Oldřich Kaiser