Helena Longinová: Sólo pro bílého králíka. Dialog s mlčícím partnerem
Luba Skořepová v monodramatu o ženě, která bilancuje svůj dosavadní život, srovnává své notně idealizované první manželství s prozaickým soužitím se stávajícím partnerem. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
Ve své divadelní podobě pod názvem Robertovi s láskou měla hra premiéru v květnu 1989 v pražské Viole. Za inscenací stáli také Luba Skořepová a Josef Henke. Ten je i v případě divadelní inscenace (stejně jako u rozhlasové, o tři roky mladší inscenace) uváděn jako spoluautor. Hru v roce 1993 nastudovala i Zdenka Procházková a inscenace v režii Františka Hromady se hrála i ve Vídni. Látku Helena Longinová později zpracovala i prozaicky.
Dětství prožila v jižních Čechách, maturovala na gymnáziu v Jindřichově Hradci. V roce 1950 začala studovat na FF UK germanistiku a češtinu. Po promoci nastoupila jako profesorka němčiny na Jazykovou školu v Praze, kde učila až do roku 1988.
Debutovala relativně pozdě – roku 1981 ve Vlastě. Později přispívala povídkami do periodik Ahoj na sobotu, Rudé právo, Svobodné slovo, Zemědělské noviny, Kmen aj. Spolupracovala též s Československým, resp. Českým rozhlasem – kromě hry Sólo pro bílého králíka napsala také hru Hervé! Ty šílíš! (1997, r. V. Rusko). První prózy Heleny Longinové byly inspirované především zážitky z dětství v jižních Čechách. Od poloviny devadesátých let se Longinová orientovala především na prózu lehčího, čtivějšího zaměření, hojně publikovala v Knihovničce Večerů pod lampou. Někdy používala také pseudonym Viktor Danielovský.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
Rozhodněte, která skladba rozezní varhany u sv. Víta. Poslechněte si tři kompozice a jednu vyberte!
-
Osudy Ladislava Heryána. Vzpomínání katolického kněze, filozofa, hudebníka a pedagoga
-
John Irving: Svět podle Garpa. Tragikomický světový bestseller v podání Michala Bumbálka
-
Petr Chudožilov: Lahvová pošta. Záblesky svobody na dně půllitrů
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
