Hans Ernst Kinck: Na dně řeky zapomnění
Povídka norského spisovatele v podání Alfreda Strejčka. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Pro dílo norského prozaika Hanse Ernsta Kincka (1865–1926) měl velký význam život v různých krajích i zemích a studium filologie a kulturních dějin středověku. Jeho velmi rozsáhlou tvorbu poznamenaly tři epochy – naturalismus, novoromantismus a novorealismus, přičemž nejosobitější byla díla novoromantická se silnou vrstvou symboliky a mystična.
Začínal naturalistickými romány o odlišných jedincích v konfliktu s brutálním davem. Jeho nejznámější romány Šumění (1896) a Zmije (1898) jsou obrazem konfliktu mezi kulturou úřednickou a kulturou selskou. Smysl pro lyriku nálady a přírodní mystiku ale nejlépe uplatnil ve sbírkách povídek, např. Netopýří křídla (1895), Od moře k pláním (1897).
Od roku 1904 vydával také vědeckopopulární studie z dějin a kultury Itálie, kde dlouhá léta žil. Ve 20. letech zhodnotil svůj starý zájem o severský středověk a vydal na toto téma několik osobitých studií.
Povídka Na dně řeky zapomnění (v překladu Josefa B. Michla) vyšla v antologii Sedm životů.
Účinkuje: Alfred Strejček
Překlad: Josef Michl
Připravila: Vladimíra Bezdíčková
Režie: Dimitrij Dudík
Natočeno v roce 2012.
Nejposlouchanější
-
Alois Nebel a Konečná. Dvě prózy ze Sudet Jaroslava Rudiše
-
Jane Austenová: Rozum a cit. Příběh o osudových láskách, nadějích i milostných zklamáních
-
Jack London: Bílý tesák. Nejstarší kompletně dochovaná rozhlasová hra z archivu Českého rozhlasu
-
Jaroslav Havlíček: Děvka páně. Pro diktátora jsou všichni kolem jenom nástroje k ukojení chtíče
Nejnovější hry a četba
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka