Hana Roguljič: Sami máme málo, dáváme vám přece

02855307.jpeg

V titulu rozhlasové hry Sami máme málo, dáváme vám přece jsou citována slova náboženské písně, pojednávající o lásce, cti a velkorysosti ducha. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že se hra bude tematicky ubírat religiózním směrem. Záměr autorky textu - Hany Roguljič byl ale jiný. Píseň, která ve hře několikrát zazní, je totiž palčivým kontrastem k ději, překvapivě zaměřenému na manipulační praktiky politiků.

V „absurdním dramatu ze zákulisí prezidentské kampaně“, jak zní podnázev hry, je popisován průběh netradičního volebního klání stávajícího prezidenta nejmenovaného státu. Tento kandidát, podporován ambiciózní a bezskrupulózní manželkou, usiluje o absolutní moc nadevším. Nejmenovaný protivník má podle mínění mocichtivých partnerů natolik nebezpečné altruistické cíle, že je nezbytné ho porazit, i kdyby byl třeba bůh. „Jak ale vyhrát volby?“ Před touto otázkou nestojí jen prezidentský pár, ale také úslužný tajemník, který se nechtěně zaplétá do špíny, jediné to cesty, vedoucí k vítězství. Co všechno musí podstoupit a jaké to má důsledky na jeho lidský a profesní růst zjistí posluchač záhy poté, co „muž v pozadí“ představí svůj první plán.

Přestože byl absurdně laděný text Hany Roguljič míněn jako obecná kritika konkrétních mocenských praktik, při dokončování se ukázalo, že smyšlené situace, stojící v nebezpečné blízkosti české reality, bohužel nemusí být až tak nesmyslné. V tomto nečekaně trefném kontextu bychom její hru mohli vystihnout mj. i jako „komedii s prvky černého humoru“.

V režii Radima Nejedlého ztvárnili hlavní role Zuzana Slavíková (První dáma), Ladislav Frej (Prezident) a Jiří Valůšek (Tajemník). Hudbu složila skupina Květy. Inscenace vznikla ve Tvůrčí skupině Brno, dramaturgii měla Hana Hložková, mistrem zvuku byl Josef Daněk.

Hana Roguljič (1979) studovala architekturu, od té ale zběhla na divadelní fakultu JAMU, kde absolvovala v Ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky. Rozhlasu se věnovala okrajově a spíše v oblasti dokumentu a featuru (Nezpochybnitelní, Dominikáni). Nejprve pracovala jako redaktorka v časopisech o architektuře a bydlení (ABS, Home), poté zamířila do televizního prostředí. Na Nově byla dramaturgyní seriálu Ordinace v růžové zahradě, ke kterému později psala i scénáře. Pro ČT vytvořila dokumenty Sinusoida a Amen, tati, jako autorka a režisérka se tamtéž věnuje publicistice v rámci pořadu Fokus ČT24. V roce 2011 začala její intenzivní spolupráce s rozhlasem uvedením anekdotické hříčky Biofil. Poté přispěla do projektu minutových her více než desítkou námětů se sociálním zaměřením. Pro rozhlas momentálně píše biografickou hru o Vítězslavě Kaprálové.

Premiéru hry vysíláme v rámci cyklu Hry a dokumenty nové generace.