Hana Puchová: Je důležité vypadnout z místa, ve kterém jste si jisti

28. červenec 2017
Hana Puchová, výtvarnice

Hana Puchová patří k Ostravě a Ostrava k ní. Dokazuje to nejen její aktuální výstava s názvem Pevné vazby v Galerii výtvarného umění v Ostravě.

Za výstavou stojí kurátorka Renata Skřebská: „V portrétech Hany Puchové je určitá slavnostnost a rozechvění, které se z portrétovaných přenáší do portrétu. Je to mlčenlivý klid a harmonie, ale také statičnost, opuštěnost a ono tiché zastavení času, který portrétovaným mimo obraz neúprosně běží.“

Odbornou veřejností je vyzdvihována schopnost Hany Puchové vytvořit jednoduchými, často primitivistickými výtvarnými prostředky až básnickou vizi, a to platí napříč žánry, kterým se věnuje.

Hana se potkala s kresbou nejdříve na odborném učilišti ve Frýdku – Místku, kde se vyučila aranžérkou. Učitelem, který v ní rozpoznal výjimečný talent a vyjádřil jí podporu, byl Jaroslav Homolka. Profesi aranžérky Hana záhy opustila a po několika brigádách se začala připravovat na výtvarná studia v Praze.

Povzbudila ji k tomu také „známost“ s úzkým okruhem přátel umělecko – literární skupiny Přirození, v rámci které občas vystavovala. Jedním z prvních a klíčovým kurátorů výstav Hany Puchové byl spisovatel Jan Balabán. Na její adresu mj. poznamenal: „Zvláštním způsobem zadržuje cosi z dětského vidění.“

Od roku 1991- 1997 studovala Hana Puchová na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru Jiřího Šalamouna i Jana Solpery. Stěžejní byl pro ni také studijní pobyt v Marseille i místo vzniku její diplomové práce – železárny Vítkovice, kde vznikla série kvašových maleb. Do Ostravy se po studiích v Praze vrací zpět, také díky svým ostravským přátelům.

„Z praktických důvodů pracuji doma, léta jsem učila na plný úvazek, připadalo mi to mrhání časem jezdit ze školy do ateliéru a pak domů. A protože žiji v jednopokojovém bytě, se svými obrazy i spím, to je asi jeden z důvodů, proč nepracuji s olejovými barvami, ale akrylem.“

Hana vedle nezávislé tvorby vyučuje řadu let výtvarnou a pracovní výchovu na Církevní základní škole Přemysla Pitra v Ostravě – Přívoze. Vede především romské děti, které jsou podle jejich slov ve výtvarném projevu stejně spontánní a tvůrčí jako všechny ostatní děti. Hana v rozhovoru reaguje také na výrok Jiřího X. Doležala „V Ostravě je těžké nebýt rasista.“ Ona sama se v Ostravě nebojí a volá po řešeních, aby romské rodiny nemusely vychovávat své děti v ghettech dealerů drog.

Dětem ve škole pouští při malování také hudbu 20. a 21. století. K soudobé hudbě se dostala hlavně díky festivalu Ostravské dny. Hana má svých oblíbených Top 10 oper, např. Stravinského Prostopášníka, Händlovu Agrippinu, V Alpách Richarda Ayrese, Kotíkovy Mistrovská díla, Janáčkovu Káťu nebo Bartókův Modrovousův hrad. Jak přiznává, děti ve třídě často protestují, ale poslouchají.

Výstava Hany Puchové s názvem Pevné vazby v Galerii výtvarného umění v Ostravě potrvá do 3. září.