Hana Blažíková a Tiburtina Ensemble na Pražském jaru
„Otevřel se před námi svět staré hudby, který nám dodal entuziasmus. Ta atmosféra sehrála roli porodní báby pro mou další hudbu,“ prohlásil estonský skladatel Arvo Pärt. Jeho spolupráce se souborem Hortus Musicus je názorným a asi nejznámějším příkladem vzájemného působení obou světů. Pod hlavičkou pražskojarních Vizí a snů se uskuteční v jednom dni na jednom místě tři koncerty, dva z nich nabízí Vltava ze záznamu.
V prostoru Anežského kláštera vystoupil soubor The Breathtaking Collective, který vznikl v roce 2014 a je založený na spolupráci české sopranistky Hany Blažíkové a amerického hráče na starobylý dechový nástroj cink. „Cink a soprán mají mnoho společného, pro mě to byl vždycky zvukový ideál, kterému jsem se chtěla co nejvíc přiblížit. Pro cink je zase důležité znít trochu jako lidský hlas. Oba dva se tedy snažíme o totéž - znít jako ten druhý,“ říká Blažíková.
Program koncertu tvoří výběr z dvou alb, jež soubor v minulosti vydal a konfrontuje hudbu 16. a 17. století s hudbou novou, zkomponovanou na objednávku souboru. Je to např. kompozice řecké skladatelky Calliope Tsoupaki (1963), jejíž osobitý styl kombinuje prvky hudby historické a soudobé, nezřídka je také ovlivněn tradiční hudbou Řecka a Blízkého východu. V Mélena imí (Nigra sum) z roku 2015 pracuje s textem biblické Písně písní v byzantské řečtině. Na objednávku ansámblu složil angličan Ivan Moody (1964) skladbu O Archangels and Angels, v níž zhudebnil pravoslavný liturgický text. Archanděly se nechal inspirovat také americký skladatel Juian Wachner (1969), který pro soubor Breathtaking zkomponoval skladbu The Vision of the Archangels na text stejnojmenné básně z roku 1906 z pera anglického básníka Ruperta Brooka. Barevnou spřízněnost lidského hlasu a cinku podtrhují díla na koncertě zastoupených starých mistrů Nicolo Corradiniho, Sigismonda d’Indii, či Pierluigiho da Palestrina.
Tiburtina Ensemble a cyklus trubadúrek
Přímo na objednávku festivalu Pražské jaro vytvořil český skladatel Michal Nejtek pro soubor Tiburtina Ensemble celovečerní cyklus Trobairitz, v němž zhudebňuje texty starodávných trubadúrek. Ty podobně jako jejich mužští kolegové skládaly lyricko-milostné verše, zhudebňovaly si je a provozovaly je na okcitánských šlechtických dvorech. Na rozdíl od trubadúrů se ale jejich hudba s jedinou výjimkou nedochovala; známy jsou jen jejich texty.
„O oživení poezie trubadúrek jsem snila dlouho, otázkou bylo, jak to uchopit. Když přišla nabídka Pražského jara zpracovat toto téma ve spolupráci s Michalem Nejtkem a dodat textům trubadúrek novou, současnou hudební podobu, přišlo mi to jako ideální možnost, jak ty pozapomenuté verše a jejich autorky dnešnímu světu připomenout,“ říká Barbora Kabátková, umělecká vedoucí Tiburtina Ensemble a iniciátorka projektu. Michal Nejtek k tomu podotýká: „Práce na projektu byla v první řadě dobrodružstvím – společně s objevováním pradávného světa trubadúrek postupně krystalizoval smysl celého projektu. Výsledek je jakousi konfrontací světů původních textů s aktuálními českými překlady, nové hudby hrané starými nástroji.
Související
-
Beethoven, Franck, Lutosławski. Rozhlasoví symfonikové zahráli na Pražském jaru hudbu tří století
Symfonický orchestr Českého rozhlasu vystoupil se svým šéfdirigentem Alexandrem Liebreichem.
-
Má vlast odstartovala Pražské jaro. V čele West-Eastern Divan Orchestra stanul Thomas Guggeis
77. Pražské jaro začalo tradičně cyklem symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast. Letos ho zahrál orchestr složený z hudebníků z obou stran blízkovýchodního konfliktu.
-
Začíná Pražské jaro. Speciál Mozaiky nabídl kompletní informace o festivalu i koncert Dua Bohémo
Smetanovu síň Obecního domu v Praze dnes večer rozezní tóny symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast a bude tak zahájen 77. ročník festivalu Pražské jaro.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
