Giottovy fresky v padovské kapli Scrovegniů
Mistrovské dílo italského malíře, sochaře a architekta Giotta - vlastním jménem Ambrogio di Bondoni - zdobící padovskou kapli Scrovegniů, opět září v plném lesku.
Umělci, kteří kráčeli v Giottových šlépějích, byli uchváceni jeho schopností zobrazit lidské emoce v konkrétních situacích. Leonardo da Vinci prohlásil, že Giotto "nejenom předčil mistry své doby, ale i všechny z mnoha předchozích století". Jeho nově restaurované fresky v padovské kapli Scrovegniů, zpřístupněné veřejnosti koncem března po deseti měsících jemné a trpělivé práce, jsou výmluvným potvrzením da Vinciho slov.
Kapli dal postavit Enrico Scrovegni, aby odčinil hříchy svého otce, neblaze proslulého lichváře, a v roce 1303 pověřil Giotta, aby ji vyzdobil. Ten pokryl interiér freskami líčícími život Ježíše a Panny Marie. Malbu doplňují postavy Ctností a Neřestí a scény Posledního soudu.
"Giotto byl génius," říká profesor Giuseppe Basile z římského Ústředního ústavu restaurátorství, pod jehož dohledem bylo mistrovské dílo obnoveno do své dřívější podoby v rekordním čase. "Giotto rozvrhl jednotlivé scény tak, by přesně odpovídaly architektonickému řešení kaple," dodává Giuseppe Basile. "Jeho postavy mají přirozené pohyby a výrazy. A co se týče samotných příběhů, ty plynou přirozeným tokem a zobrazují postavy divákům důvěrně známé z mystérií, často hrávaných v ulicích středověkých měst."
Projekt profesora Basila si vyžádal přibližně dva miliony eur, kryté z loterijních fondů, a zaměstnával čtyřicet restaurátorů pracujících osmnáct hodin denně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
