Gilliamova Dobrodružství barona Prášila
Film anglického režiséra Terry Gilliama Dobrodružství barona Prášila je autorskou verzí příběhů známé postavy. Ve své době komerční propadák (natočen v roce 1988) působí dnes svou vizuální stránkou a konstrukcí příběhu mnohem pestřeji než Gillamovy úspěšné hollywoodské filmy Král rybář a Dvanáct opic.
Komika neuvěřitelných baronových dobrodružství si téměř kongeniálně porozuměla s poetikou humoru skupiny Monty Python, jejímž byl Gilliam členem. Režisér navíc vtiskl filmu složitou vyprávěcí konstrukci a nezávazné hrdinovo pábení zatížil o jeho "existenciální" souboj se stářím a smrtí. Kronika černého humoru se tak ve filmu mísí s groteskně hororovými prvky. V Gilliamově pojetí je Prášil spíše donem Quijotem z druhého dílu Cervantesova románu a zároveň Cyranem z Bergeracu. Jeho družina složená z nejrychlejších, nejsilnějších a nejstatečnějších místy připomíná Wolandovu trupu z Bulgakovova románu Mistr a Markétka.
Aby Gilliam smířil realistické filmové médium s fantastickými historkami, začíná baronův poslední příběh vyprávět jako divadelní představení. Obhroublá burleska hraná v obleženém městě záhy získává nečekanou zápletku. Představení přeruší skutečný, byť poněkud omšelý, zestárlý a unavený baron Prášil, který nejprve ztrestá divadelníky komolící jeho osudy, získá si přízeň diváků, poprvé unikne pařátům Smrtky a vzápětí se vydává na své poslední dobrodružství.
Během fantastického putování nachází členy bývalé suity, kteří ztratili mnohé nejen ze svých dovedností a lesku, ale především ze své důstojnosti, byť to byla jen důstojnost fanfarónů. Přesto se ve stejném počtu jako sedm statečných ze stejnojmenného westernu postaví celé turecké armádě. Na konci Prášila sice smrt dostihne, ale kouzlo příběhu mu umožní tak jako Fénixovi znovu povstat.
Gilliam svého Prášila na konci let osmdesátých podal jinak než Karel Zeman v letech padesátých. Zatímco u Zemana se Prášil stává pouze průvodcem osvíceného hrdiny nového věku, kterému je třeba připomenout sílu fantazie, Gilliamův hrdina zůstává navzdory přicházející nové době skutečným romantikem, komunikuje s prasílami dávnověku a svým vyprávěním oživuje nejen svůj příběh, ale sám sebe i celý svět.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
