Geronimo. Paměti náčelníka Apačů (4/5)

03582640.jpeg

Čtyřicet let bojoval za svobodu svého kmene, dvacet let pak prožil v rezervaci jako válečný zajatec. Vzpomínky apačského bojovníka a šamana, který se do amerických dějin zapsal jako „nejhorší indián všech dob“.

Jsme si vědomi nejasností a nepřesností, zda byl nebo nebyl Geronimo apačský náčelník. V tomto pořadu jde o citaci z knihy Geronimo. Paměti náčelníka Apačů. V takovém případě nejsme oprávnění název díla nijak měnit.

Poslouchejte na Vltavě od 7. března 2016 vždy v 11:30. Po odvysílání se jednotlivé díly objeví také na stránce Hry a literatura. Zůstanou tam vždy po dobu jednoho týdne. On-line do středy 16. března 2016.


V jazyce Apačů - Čirikavů se jmenoval Goyatlhay, „ten, který zívá“. Pro Mexičany a bílé Američany to ale byl naopak „nejhorší indián všech dob“.

Geronimo uvádí, že se narodil v kaňonu Nodoyohn v Arizoně v roce 1829, pravděpodobně to bylo ale už o několik let dříve. Vyrůstal jen s matkou a sourozenci, otec mu zemřel, když byl ještě chlapec.

Smrt rodiny Geronimův život by se možná vyvíjel jinak nebýt masakru Čirikavů u Kaskiehu, který se podle jeho vzpomínek odehrál v létě 1858. Indiánský tábor tehdy napadli mexičtí vojáci, kteří chtěli potrestat zloděje dobytka. Na místě ale byly jen ženy a děti chráněné několika bojovníky. Ostatní byli tou dobou ve městě za obchodem. Po nájezdu Mexičanů bylo mnoho mrtvých. Mezi zavražděnými byli i Geronimovi malí synové, manželka a matka.

Odplata Geronimovi ztráta rodiny obrátila život naruby. Zúčastnil se pak nejen odvetného tažení spojených čirikavských kmenů, ale inicioval i mnoho dalších trestných výprav do mexického pohraničí. Pomstu svými životy spláceli vojáci i civilisté a Geronimova válečná stezka se barvila krví. Nenávist k Mexičanům ho provázela celý život. Postupně se ale přidal i další nepřítel. Geronimovu tlupu začala pronásledovat také americká armáda. Léta jí dokázal s malou skupinkou válečníků mistrně unikat. Nakonec ale unaven neustálými šarvátkami uzavřel s americkou armádou dohodu a vzdal se.

03582642.jpeg

Na konci válečné stezkyNavzdory všem ujednáním se z Geronima stal zajatec. Své poslední roky prožil v rezervaci Fort Sill v Oklahomě. Zde také v průběhu let 1904 až 1905 nadiktoval své vzpomínky. Do jaké míry jsou události popisované v Geronimových memoárech věrohodné, je ale dodnes pro řadu historiků otázkou. Válečníkův konec byl neslavný. V únoru roku Geronimo 1909 zemřel na zápal plic. Prochladl, když opilý zůstal ležet na cestě po pádu z koně. Hrob má na hřbitově pro válečné zajatce ve Fort Sillu. Noviny po jeho smrti psaly: „Rudý ďábel Geronimo je nadobro mrtev.“

EpilogPro řadu domorodých Američanů se Geronimo stal symbolem boje za svobodu, pro jiné ale stále zůstává zosobněním čirého zla a národního nepřítele. Svědčí o tom i krycí pojmenování vojenské operace na dopadení nejhledanějšího teroristy světa Usámy bin Ládina v roce 2011. Původní název zněl operace Geronimo. Teprve po hlasitých protestech rodiny a přátel, byl její název pozměněn na Neptunův oštěp.


Čte: Miloš Stránský

Překlad: Nataša Budačová a Boris TauferPřipravil: Dominik MačasRežie: Jakub Doubrava

Natočeno v Plzni.

Čtěte také: Všechna dostupná díla na webu Hry a literatura

Spustit audio
autor: Tvůrčí skupina literárně-dramatické tvorby