Gentrifikace je výhodná jen pro toho, kdo na ní vydělává, říká architekt z Paměti města

3. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Negrelliho viadukt v místech, kde stála legendární hospoda U Fandy. Je srovnaná se zemí

Proměnu pražských čtvrtí a dopad těchto změn tematizují dlouhodobě mnozí architekti i kurátoři. Téma gentrifikace otevíráme v ArtCafé s Jakubem Nakládalem a Lyndou Zein.

Čtyři galerie připravily letos v létě výstavy na stejné téma – mizení města, ve kterém se dá bydlet a žít za dostupnou cenu. Vedle architekta Jakuba Nakládala z projektu Paměť města jsme proto pozvali do studia taky kurátorku jedné z takto zaměřených výstav v galerii Viper Lyndu Zein. „Gentrifikace je pro někoho výhodná, a na někoho zas dopadá negativně,“ reaguje Jakub Nakládal na to, že podle některých Pražanů proces vzhledu města pomáhá.

Proměna Karlína

„My se na ni díváme optikou místních lidí, takže mluvíme o tom, že bydlení je pro ně čím dál dražší, ve čtvrti mizí obyčejné služby.“

Nejsme principielně proti

Lidé ve čtvrtích zasažených gentrifikací podle Nakládala nejsou apriori nastavení proti změnám, které přinášejí do města něco nového, nejsou proti turismu. „Jde ale o míru. Třeba u Airbnb jsou místní většinou pro to, aby byl zachován princip sdílení vlastního domu nebo bytu, ale pokud se z domu stane neoficiálně hotel, oni se nemůžou vyspat a v okolí nenajdou žádný normální obchod, tak už jim to zasahuje do života.“ U nového developmentu lidé podle Nakládala často nechtějí, aby byl dvakrát vyšší než zástavba a aby investor dokázal vybudovat i veřejný park nebo školku. „Chtějí, aby se zastavovaly brownfieldy, ale ne veřejný prostor. Dnes už se lidé, co žijí v centru, cítí mnohdy jako cizinci ve vlastním městě,“ doplňuje architekt.

Kdo stojí za proměnami města?

Architektka a kurátorka Lynda Zein, která pro karlínskou galerii Viper připravila spolu s Eliškou Málkovou výstavu Pro/měna Karlína souhlasí:

Čtěte také

„Jasně, změna je přirozená. Hodně lidí si myslí, že i gentrifikace je nějaký přirozený proces, ale je to spíš otázka moci,“ říká Lynda Zein která se tématem zabývala nejpodrobněji právě na příkladu pražského Karlína. „Velké společnosti s velkým kapitálem vstupují do čtvrtí a mění je tak, aby z toho měly zisk, takže mění čtvrti na úkor lidí, kteří v nich bydlí. Město by proto mělo vstupovat do těchto vztahů a ochraňovat obyvatele. Městský prostor je dnes vnímaný jako komodita, ale mělo by být spíš hájeno právo někde žít, právo na bydlení. Velké společnosti mají dnes úplně jiné rozměry než to, kam sahá síla obyvatel. Je to mocenská otázka.“

Paměť města představuje jinou Prahu

Architekt Jakub Nakládal pak v pořadu popisuje čtvrti, které už se zájemci o výklad o pražské gentrifikaci prošel, i celý projekt Paměť města, který obsahuje také podcasty vysílané Českým rozhlasem.

Čtěte také

Lynda Zein mluví o výstavě nazvanou Pro/měna Karlína v galerii Viper, které na jaře zhatila návštěvnost koronová krize. Viper se dlouhodobě orientuje na reflexi svého okolí a profiluje se jako galerie zaměřená na témata spojená s architekturou a veřejným prostorem. Předloni se místo uspořádání klasické výstavy na pár týdnů změnila na hospodu čtvrté cenové kategorie, které už v Karlíně stihly vymizet a místní do ní chodili na pivo.

V závěru pořadu si můžete poslechnout nahrávku pořízenou v nuselské Etc. galerii, ve které je aktuálně výstava Představy komunity III. Projít skrz věnovaná pomalu se gentrifikujícím Nuslím. Hudbu pro pořad vybral Jiří Špičák, připravila a moderovala Táňa Zabloudilová.

Spustit audio

Související