GD Luxxe - dobrý pop s hlubšími kořeny
I když vám táhne pomalu k padesátce neznamená to, že máte lidově řečeno "po žížalkách". Důkazem je hudební všeuměl Gerhard Potuznik, který pod pseudonymem GD Luxxe vytáhl z kapsy silný a současně znějící trumf s názvem Crave. Ten pečlivě přeposlouchal a zhodnotil Pavel Zelinka.
NECHCETE ČÍST? POSLECHNĚTE SI CELOU RECENZI!
Rakušan Gerhard Potuznik je jedním z těch tajných významných postav v pozadí, která ovlivňovala nezávislou hudební scénu našich jižních sousedů už od 80. let. V osmdesátých letech jako GD Luxxe se silně gotickým materiálem, poté se za producentským pultíkem podepsal pod úspěchy tanečníka Patrika Pulzingera nebo elektro anarchistek Chick On Speed. Ale to už jsme v novém miléniu.
Jeho čerstvá sólová deska Crave s přelepkou GD Luxxe absorbovala v jedenáctce novinek vše podstatné čím si tento objevitel acid house pro kluby celého Rakouska za celou svou kariéru prošel. Má výrazně dark popový nádech, elektro zvuk postavený na milovaném Rolandu 303 a aranžérskou strohost dnešní indie elektro generace.
Zněli by takto Depech Mode, kdyby dodnes zůstali ve stínu hlavního výsluní popularity? Zněli by takto The Fall, kdyby se vrhli na elektroniku? Zněli by takto elektroclashové spolky s fyzickou zkušeností raných The Cure nebo New Order? Všechny tyto otazníky na novince Crave slyšíme, přesto žádné rozřešení hypotetických otázek deska nedává. Tohle je prostě jen dobrý pop s hlubšími kořeny než je standard dnešní supermarketové doby.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
