Gavin Extence: Naše realita je plná problémů, jedním z nich je i nedostatek empatie

28. listopad 2017

V Mozaice jsme nabídli rozhovor s vycházející hvězdou britské literatury Gavinem Extencem. Autor v Praze nedávno představil svůj poslední román „Potíže s empatií", který v českém překladu vydalo nakladatelství Argo.

Gavin Extence (1982) je vycházející hvězdou současné britské literatury. Hned za svůj první román Vesmír versus Alex Woods (2013, Argo) získal literární cenu Waterstones 11 za nejlepší debut roku.

Pozitivní odezvu kritiky i čtenářů sklízí i jeho další román nazvaný Potíže s empatií. Extence se v něm vydal do světa vysokých financí a dravých obchodů, ve kterém platí jediné - právo silnějšího. Hlavní hrdina románu Gabriel Vaughn je sociopat, který se v bankovních kruzích vyšplhal až na vrchol. Když se ve svých dva-a-třiceti letech dozví, že má nádor na mozku, rozhodne se proto nedat na sobě nic znát. Jeho nemoc má ale jiný názor a Gabriel se pomalu začíná měnit v empatického muže, který cítí lásku, vinu a spoustu dalších pocitů, které mu komplikují jeho zaběhnutý život.

Jak se zrodil a jak vznikal tento příběh? Co bylo tím hlavním impulsem k tomu, že jste ho začal psát?

Tento příběh se zrodil v době ekonomické krize, které se dotýkala už má předposlední kniha. V této době bylo v Británii velmi těžké sehnat práci. Těžkou pozici měli mimo jiné čerství absolventi, kteří zrovna dokončili univerzitu a neměli šanci uchytit se na trhu práce. Byl to i můj případ, a tak jsem si říkal – kdy jindy začít psát, než teď? Psát jsem chtěl od dětství, a tak jsem si vlastně začal plnit svůj sen. Kniha, kterou jsem nazval „Potíže s empatií“, má v podstatě dva inspirační zdroje. Jedním z nich je už zmiňovaná ekonomická krize, která vrhla temný a poměrně dlouhý stín na celou Evropu, zvláště pak na Británii, která má enormně rozvinutý bankovní sektor. Krize se nás tedy dotkla opravdu hluboce. I proto jsem cítil potřebu psát o finanční krizi… Druhým inspiračním zdrojem pak byl můj dlouhodobý zájem o fungování lidského mozku. Fascinují mě velké osobnostní proměny, které se s lidmi často dějí po operaci mozku nebo při mozkovém nádoru. Ty změny jsou převážně negativní – lidé se stávají více impulsivními, nesoustředěnými, často se jim výrazně mění dosavadní vnímání světa. Hodně jsem se tímto tématem zabýval a studoval různé prameny. Jejich výsledkem je hlavní hrdina, Gabriel Vaughn, který se na začátku románu dozví, že má neoperovatelný nádor na mozku. Nemoc a především fakt, že mu zbývá jen šest měsíců života, ho postupně velmi změní. Z bezskrupulózního bankovního makléře, který vydělává hodně peněz mimo jiné i díky tomu, že často chodí přes mrtvoly, se nakonec stává bytost, která se vnitřně promění, která najde empatii k sobě i ke svému okolí.

Kirill Medveděv: Mým největším nepřítelem je kapitalistický systém

Kirill Medveděv

Jako výrazný putinovský a kapitalistický kritik vystupuje ve své tvorbě i svých občanských postojích ruský básník, esejista a hudebník Kirill Medveděv. V minulém týdnu byl hostem Festivalu spisovatelů Praha, na kterém představil svou básnickou tvorbu a zapojil se i do několika debat.

Jak důležitým tématem pro Vás byla konfrontace hlavního hrdiny se smrtí, s konečností? Bylo to pro Vás jedno z hlavních témat?

Myslím si, že příběh Gabriela Vaughna je hlavně a především příběhem o nápravě, o nalezení té správné cesty. Tragédií je, že tato náprava přichází příliš pozdě. Chtěl jsem touto knihou položit hlavně otázku po tom, do jaké míry přichází proměna osobnosti prostřednictvím vůle a uvědomění hlavního hrdiny, a do jaké míry je otázkou působení nemoci.

Už název Vaší knihy ukazuje k empatii. Jak vnímáte její roli, její postavení v dnešním světě? Je jí mezi lidmi dost? Nebo naopak máme potíže s empatií – stejně jako hrdina Vaší knihy?

Myslím si, že naše realita je plná problémů, a jeden z nich je i nedostatek empatie. Problém je zakořeněn už v samotné podstatě moderního světa – jsme neustále pod tlakem, neustále procházíme různými krizemi, žijeme v době velké nestability a nejistoty, pro jednotlivce je velmi těžké ustát tento náročný proces a udržet si úplné duševní a emocionální zdraví. Pro mě osobně je sama literatura, svět fikce úžasnou možností, jak se můžete sblížit s jinými lidmi, jak s nimi můžete sympatizovat, jak s nimi můžete být empatičtí. S postavami si vytváříme vztahy různé blízkosti a emocionální intenzity. Samozřejmě, že to nenahrazuje ani neřeší reálnou situaci našich reálných vztahů. Přinejmenším je to ale dobrý způsob, jak se empatii učit.

Robert Menasse: Pochopil jsem, že román je nejlepší způsob, jak uchopit téma Evropské unie

Robert Menasse

Rakouský spisovatel Robert Menasse patří k nejsilnějším hlasům současné světové literatury. Právě v těchto dnech představuje na pražském Festivalu spisovatelů svůj poslední román.

V knize hraje velmi důležitou roli prostředí, ve kterém se příběh odehrává. Postavy i děj jste zasadil do světa vysokého finančnictví a obchodu. Popis tohoto světa je v knize velmi autentický, jako autor se v něm pohybujete velmi sebevědomě. Máte se světem burz a světových obchodních trhů nějakou osobní zkušenost?

Ne, to opravdu ne. V tomto prostředí bych dlouho nevydržel, myslím, že bych asi brzy umřel (smích). Je to naprosto jiný, odlišný svět od toho mého. Popis prostředí, jeho atmosféra i jeho charaktery se mi rodily pod rukama, z velké části vzešly z mé představivosti, z napojení na hlavní postavu a na vyvíjecí-se příběh. Není to ale samozřejmě jen otázka představivosti, ale i pozorování a vnímání našeho současného světa, který je ovládán penězi, tržními principy, silou ekonomiky. To je naše realita a každý, kdo není slepý, ji zkrátka nemůže přehlédnout.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.