Garfield - nejtlustější, nejlínější a nejvíc samolibá kočka

17. srpen 2004

Komiksovou podobu kocoura Garfielda jistě nemusím nikomu představovat. Již od roku 1978 vychází pravidelně stripy s Garfieldem po celém světě a také u nás jsme je již viděli v nejednom periodiku i samostatném vydání. Nyní se nám do kin přichází představit Garfield jako filmová hvězda, budeme ho mít stejně rádi?

Režisér Peter Hewitt byl postaven před nelehký úkol, převést černobílého, striktně dvourozměrného a němého Garfielda do filmové podoby. Úkol o to těžší, že zrzavý kocour má miliony příznivců na celém světě a trefit se do představy každého z nich je zhola nemožné. Stripy s kocourem milujícím lasagne a italská jídla obecně jsou navíc téměř bez děje a snaží se nás co nejúsporněji, prostřednictvím mimiky a kocourových vnitřních monologů, zasvětit do tajů kočičí mentality. V tak prosté formě navíc skvěle vyniká i kocourova břitká ironie a sarkasmus.

Z filmu Garfield

Filmový Garfield je oproti svému dvourozměrnému protějšku ukecaný až běda. Vzhledem k tomu, že ho neslyší lidé, ale jen zvířata, která s ním také jediná mohou diskutovat, stírá se hranice mezi jeho skutečnou promluvou a jeho vnitřními úvahami. Garfield je také jako jediná postava ve filmu kompletně digitálně vytvořená i animovaná, všechny ostatní hrají skuteční lidé a skutečná zvířata. Důvodem byl pravděpodobně fakt, že Garfield je zároveň mentálně nejvyspělejší postavou z celého filmu, a to včetně postav lidských, a bylo by nemožné přimět jakkoli cvičenou kočku, aby zahrála vše, co Garfield ve filmu provádí. Výsledkem ovšem je, že se filmový Garfield příliš nepodobá ani své kreslené předloze, ani nevypadá jako skutečná kočka.

Z filmu Garfield

Samotný děj filmu je velmi jednoduchý, svým charakterem připomíná většinu rodinných filmů se zvířaty. Garfieldovo pokojné a nerušené soužití s páníčkem Jonem (Breckin Meyer), televizí a horami jídla jednoho dne naruší nečekaně houževnatý vetřelec. Je jím štěně Odie, které Jon dostal od Garfieldovy veterinářky Liz (Jennifer Love Hewitt), do které je tajně zamilován. Garfielda strašně ničí, když vidí, jak vztah křehké nadvlády nad Jonem, který za ta léta vybudoval pomocí svého kočičího intelektu, hravě naboří Odie svou štěněcí bezprostředností a pár zavrtěními ocáskem. Je jisté, že toho psa se prostě musí zbavit. Teprve poté, co se mu to podaří, zjistí při pohledu na smutného Jona, že jsou důležitější věci na světě, než je on sám, a že spokojený páníček měl být jeho i Odieho společným cílem. Nyní je čas na akci. Kočka domácí v pravém slova smyslu, která si zakládá na tom, že neopouští ani na chvilku okolí svého rodinného ráje, se do nebezpečného města vydává zachránit svého štěněcího kamaráda.

Z filmu Garfield

Garfield je rodinným filmem víc než čímkoli jiným, jeho provázanost s komiksovou předlohou je velmi slabá, daná víceméně pouze shodnými hlavními postavami. I samotnému Garfieldovi museli poněkud obrousit hrany, než ho pustili na plátno. Přes to všechno není výsledný film špatný a celou hodinu a čtvrt se dobře bavíte. Obě hlavní zvířecí postavy působí mile, což jim vydrží po celou dobu filmu. Garfield je ztělesněním sebestřednosti, samolibosti a utilitarismu, většina jeho hlášek je poměrně vtipná a díky nim a množství gagů téměř přehlédnete i jednoduchý děj. Pokud nebudete čekat Garfielda Jima Davise, mohl by se vám film líbit a zaručeně se bude líbit vašim dětem.

Mlsný kocour Garfield

Garfield (2004) Režie: Peter Hewitt Komiksová předloha: Jim Davis Scénář: Joel Cohen, Alex Sokolow Produkce: John Davis Hudba: Christophe Beck Hrají: Breckin Meyer (Jon), Jennifer Love Hewitt (Liz), Stephen Tobolowsky (Happy Chapman), Bill Murray (Garfieldův hlas)

Související odkazy: www.garfieldmovie.com, www.bontonfilm.cz

autor: Jakub Leníček
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?