Garáže místo divadla. Hospodářská krize překazila regulační plán města Hradce Králové vypracovaný Josefem Gočárem
Když roku 1928 dokončil Josef Gočár regulační plán města Hradce Králové, volný prostor na dnešním Náměstí 5. května vyhradil novostavbě divadla. Kvůli hospodářské krizi ze stavby sešlo a prostor později přeměněný na park, uzavřely roku 1932 impozantní etážové garáže.
Jejich stavebník, inženýr Jaroslav Novák, byl nadšený motorista, který v Hradci Králové provozoval autoservis s garážemi už před první světovou válkou. O pozemek, na němž svůj podnik postavený v letech 1910–1911 podle návrhu architekta Oldřicha Lisky vybudoval, ale později projevilo zájem město Hradec Králové. Jeho vedení proto pozemek vyměnilo za jiný, čímž inženýr Novák získal prostor ke stavbě nových moderních garáží. Jelikož se angažoval ve Východočeském autoklubu, svěřil logicky jejich návrh jednomu z jeho členů, inženýru Josefu Fňoukovi, který krátce před tím renovoval pro potřeby klubu první poschodí Kotěrova hotelu Grand z let 1903–1904.
Stavba čtyřpodlažních garáží provedená stavební firmou Josef Vyleťal, byla zahájena koncem července 1932 a v prosinci ještě téhož roku dokončena. Rychlé stavební tempo zajistila železobetonová konstrukce s cihelnou vyzdívkou i utilitární funkcionalistická estetika. Ačkoliv Fňouk projektoval de facto industriální stavbu, koncipoval ji tak, aby nerušeně zapadla do městského prostředí. Má proto parametry běžného domovního bloku s jednotným průčelím a dvojicí identických, leč asymetricky posazených křídel.
Objekt, který byl původně vytápěn centrálně (parou), na což odkazuje komín protínající kupoli, nenabízel motoristům pouze parkování, ale také veškerý potřebný servis. Komunikaci zajišťovala kruhová rampa určená jak obousměrné jízdě, tak pěší chůzi. V jejím jádru se nacházela manipulační šachta, toalety a komínové těleso sloužící také k vývodu výfukových plynů. Každé poschodí, řešené jako otevřený halový prostor, skýtalo 51 uzamykatelných boxů, které, v případě zvýšeného zájmu, bylo možné demontovat a kapacitu garáží rozšířit na 300 vozů. Dále jsme zde mohli nalézt dvojice umýváren (v zaoblených nárožích), zázemí pro personál a hasičské vybavení. V přízemí byly vedle autoservisu, čekárny, kanceláře a prodejny autodoplňků k dispozici také dvě čerpací stanice. Dílny, společně s prostory pro parkování a servis autobusů či nákladních vozů, měly zázemní také ve dvorním traktu.
Přestože v objektu po roce 1948 proběhla rekonstrukce s četnými zásahy, dochovaly se garáže navrácené roku 1992 potomkům inženýra Nováka takřka v autentickém stavu.
Související
-
Těžištěm tvorby Václava Aulického jsou telekomunikační budovy 70. let v Hradci Králové a v Praze
Václav Aulický je známým architektem hlavně díky žižkovské televizní věži a dnes už neexistujícímu Transgasu. Telefonní ústředny pro něj však představovaly lákavé téma.
-
Památník Tomáše Bati. Výjimečné architektonické dílo, kterému dala vzniknout letecká tragédie
Dne 12. července 1932 se udála tragédie. Zlínský Památník Tomáše Bati, který se předloni dočkal pietní rekonstrukce, přiblíží historik umění Jakub Potůček.
-
Evžen Linhart reagoval projektem vlastního domu na změny v české meziválečné architektuře
Nejdramatičtější změny se v české meziválečné architektuře udály v letech 1927–1928 a jako jeden z prvních na ně v projektu vlastní vily zareagoval architekt Evžen Linhart.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
