Gabriela Preissová: Její pastorkyňa

6. leden 2018
Helena Dvořáková

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.


Tragický příběh o krásách tváře a duše, o sebelásce i lásce. Osud Kostelničky Buryjovky a její schovanky Jenůfy nastudoval režisér Aleš Vrzák s herečkami Helenou Dvořákovou a Klárou Suchou v hlavních rolích. On-line k poslechu do 12. ledna 2018. 

Pro vltavské Rozhlasové jeviště je připravena repríza rozhlasové adaptace hry Její pastorkyňa. Titul v úpravě Kláry Novotné připravil režisér Aleš Vrzák s Helenou Dvořákovou v roli Kostelničky a Klárou Suchou jako Jenůfou. Dvě ústřední mužské postavy, nevlastní bratry Števu a Lacu, si zahráli Ondřej Brousek a Jiří Vyorálek. Režisér se při práci nepouštěl cestou realistické drobnokresby, ale soustředil se na sílu slova, na podstatu dramatických situací i na bytí a vztahy postav v jejich jádru. Zásadní podíl na nové inscenaci má hudební řešení Marka Ivanoviče, které scénickou víceplánovost přetavuje v odpovídající zvukový obraz a vytváří tak svébytný rozhlasový tvar.

Jiří Vyorálek při natáčení

Gabriela Preissová, jedna z prvních českých žen-dramatiček, byla autorku, která otevřeností a naléhavostí svých příběhů zásadně přispěla k hledání nových možností naší dramatické tvorby. Venkovské drama, zasazené do prostředí slovácké vesnice, napsala osmadvacetiletá Preissová v roce 1890 – rok poté, co Národní divadlo uvedlo s nebývalým ohlasem její Gazdinu robu, neméně silný tragický příběh s výjimečnou ženskou hrdinkou.

Spisovatelka Gabriela Preissová

V Její pastorkyni stojí pak proti sobě ženské charaktery hned dva. Své okolí vůlí, rozhodností i zásadovostí převyšující Kostelnička Buryjovka a její schovanka, pastorkyně, Jenůfka. Vdově Kostelničce nedopřál osud šťastné manželství ani vlastní děti, přesto se po smrti svého muže, pijana a mizerného hospodáře, stará s příkladnou péčí nejen o vesnickou kapličku, ale především o nevlastní dceru. A Jenůfčina čistá krása, laskavost a dobré vychování jsou pro ni předmětem téměř domýšlivé hrdosti. Z této pýchy a z nešťastných událostí, při kterých Jenůfa přijde o svou krásu i o lásku lehkomyslného Števy, s nímž tajně čekala dítě, se zrodí osudová tragédie – Kostelnička ve strachu z hanby a pokoření čerstvě narozeného chlapce usmrtí. Za svůj čin, který vyjde najevo, pyká bolestí svědomí i všeobecným odsouzením – v něm ale zazáří Jenůfčino odpuštění.

03500566.jpeg

Pokud se první hra Preissové Gazdina roba stala po svém divadelním uvedení jedinečným argumentačním nástrojem pro ty, kteří podporovali nastupující realismus, byla Její pastorkyňa přijata mnohem rozporuplněji a i mnozí skalní obhájci nového stylu, tragédii tvrdě odmítli a začínající dramatičku nařkli z drsného, přepjatého naturalismu. Nejen s odstupem dnešních více než sto dvaceti let je zřejmé, že Její pastorkyňa není žádným laciným pokusem o šokující podívanou, ale výsostným dramatickým dílem zachycujícím s mimořádnou vnímavostí uvažování a jednání člověka v pavučině mezilidských vztahů i svazujících zákonitostí venkovské společnosti konce devatenáctého století.

Prudké společenské i kulturní změny, které přineslo nastupující století dvacáté, umožnily mimo jiné posun v diváckém vnímání a Její pastorkyňa si našla na českých jevištích pevné místo a stala se inspirací pro další tvůrce. Jeden z nich však vycítil sílu Preissové textu dříve než jiní. Pouhé tři roky po premiérovém činoherním uvedení, požádal autorku o svolení k přepracování hry pro operní libreto Leoš Janáček – a jeho hudební uchopení příběh Kostelničky a Jenůfy učinilo světoznámým. Operní podobu Její pastorkyně mohou příznivci Preissové a Janáčka naladit ve stejný den ve večerním vysílání.

Plakát z premiérového uvedení opery v Brně (1904)

Osoby a obsazení: Stařenka Buryjovka (Naděžda Vicenová), Laca Klemeň (Jiří Vyorálek), Števa Buryja (Ondřej Brousek), Kostelnička Buryjovka (Helena Dvořáková), Jenůfa (Klára Suchá), Stárek (Dušan Sitek), Rychtář (Miroslav Hanuš), Rychtářka (Jana Janěková), Karolka (Veronika Khek Kubařová) Jano, chlapec (Matěj Převrátil). Hlasy: Valérie Zawadská, Taťjana Medvecká a Tomáš Vacek

Rozhlasová úprava a dramaturgie: Klára Novotná
Hudba: Marko Ivanović
Zvuk: Tomáš Mikyška
Zvukový design: Jakub Rataj
Odborná spolupráce: Libuše Čižmárová
Režie: Aleš Vrzák

Natočeno v roce 2015.

 

Spustit audio
autoři: Klára Novotná, Tvůrčí skupina Drama a literatura, Preissová Gabriela