Gabriel García Márquez: Zpověď trosečníka

Sám autor označuje žánr tohoto díla jako „true novel“ – literární zpracování skutečné události, jakkoli se zdá neuvěřitelná. Márquez popisuje příhodu z roku 1955, kdy po neštěstí na torpédoborci kolumbijského válečného námořnictva bylo pohřešováno osm námořníků. Po několikadenní neúspěšné pátrací akci byli všichni oficiálně prohlášeni za mrtvé. Týden nato se však jeden objevil polomrtvý na opuštěné pláži severní Kolumbie.

Nikdy mě nenapadlo, že prožít deset dní na moři o hladu a žízni může být dobrý kšeft.
Luis Alejandro Velasco

Luis Alejandro Velasco se poté stal téměř národním hrdinou, ale samotná příčina námořní katastrofy zůstala utajena. Márquez tehdy pracoval jako reportér kolumbijského deníku El Espectador v Bogotě. Námořník nabídl listu, že svůj příběh znovu převypráví, ale dle skutečnosti.

V oficiálních dokumentech totiž zaznělo, že neštěstí na lodi způsobila bouře. Jenže podle výpovědi námořníka „žádná bouře nebyla.“ Do té doby nikým nezveřejněná pravda byla taková, že loď se v silném vlnobití pod náporem větru naklonila na bok, z paluby se uvolnil špatně uložený náklad a oněch osm námořníků spadlo do moře.

Tento objev obsahoval tři pochybení: zaprvé bylo zakázáno přepravovat na torpédoborci náklad; zadruhé loď nemohla kvůli přetížení manévrovat, aby se pokusila trosečníky zachránit, a zatřetí onen náklad představovalo pašované zboží (ledničky, televizory, pračky). Když Márquez začal pro vládu krajně nepříjemné skutečnosti publikovat v novinách, bylo jen otázkou času, kdy bude tiskovina zastavena.

Přes veškerý nátlak neodvolal námořník Velasco ani čárku. Z tragické události se vyvinula aféra, která ve svém důsledku přispěla k pádu vojenské diktatury Gustava Rojase Pinilly a nepřímo donutila G. G. Márqueze opustit zemi, když byl oficiálními kruhy pronásledován kvůli zveřejnění pravdivé verze události.

Zpověď trosečníka vysíláme na stanici Vltava v rámci letního cyklu Pokračování za pět minut.