Gabriel García Márquez: Sto roků samoty (1/12)

3. březen 2017
03814116.jpeg

Četbu na pokračování z vrcholného románu kolumbijského prozaika a publicisty, nositele Nobelovy ceny za literaturu za rok 1982, vysíláme u příležitosti nedožitých 90. narozenin autora. Čtenářsky oblíbené dílo, které díky své nápaditosti a skvělému vyprávění nestárne, on-line k poslechu do čtvrtka 9. března 2017.

Sto roků samoty (1967, česky 1971) Gabriela Garcíi Márqueze je ságou šesti generací rodu Buendíů. Jádro vyprávění tvoří příběh incestu: José Arcadio Buendía a jeho žena Ursula byli bratranec a sestřenice, jejich snaha vyhnout se incestu měla za následek vraždu, exodus a založení Maconda. Děti zakladatelů rodu se narodily zdravé, ale sklon k incestu se znovu objevuje v následujících generacích, až se v poslední generaci naplní. Dva lidé, kteří nevědí o svém příbuzenství, naplní neodvratný osud jako v řecké tragédii.

V knize se setkává psaná literatura s orální tradicí, jedním z hlavních témat románu je motiv dědičné vzpomínky, snaha zabránit zapomnění. Macondo je zde archetypální obcí, jejíž osud obsahuje celé dějiny Latinské Ameriky i mýtus západní kultury od Genesis po Apokalypsu. Motivy, které román rámcují - narážka na knihu Genesis na první straně a motiv „biblické smršti“ na poslední straně díla - podněcují, aby byl čten jako alegorie světa.

02174676.jpeg

Věci jsou nadány vlastním životem,“ vyhlašoval cikán s drsným přízvukem, „běží jen o to probudit v nich duši...

Web Hry a četba nabízí mluvené slovo zdarma on-line ještě týden po odvysílání. Audioknihy nejde stáhnout.

Román měl mimořádný ohlas v Americe i v Evropě, radostí z vyprávění, imaginací a přívalem příhod zapůsobil jako nové zřídlo vysychajícího románového žánru. Pro zázračné vidění všednosti, jíž prozařuje skrytá mytická vrstva, je považován za reprezentativní dílo tzv. magického realismu.

Dvanáctidílnou četbu na pokračování z překladu Vladimíra Medka připravil Přemysl Wiesner. Pořad byl natočen v roce 1985. V režii Aleny Adamcové účinkuje Jiří Adamíra. Pořad vysíláme u příležitosti nedožitých 90. narozenin autora: Gabriel García Márquez se narodil 6. dubna 1927 v městečku Aracataca na severu Kolumbie.


Hispanistka Anna Housková uvádí: „...zapadlé Macondo je střed světa, místo zahrnující všechna místa, mikrosvět, který obsahuje celé dějiny Latinské Ameriky i mýtus celé západní kultury od Genesis po Apokalypsu. Navršené epizody se odehrávají simultánně a čas se stává prostorem, v němž se lze pohybovat všemi směry. (...) Ve Sto rocích samoty dávají všednosti mytický rozměr návratné motivy, neustálé opakování jmen, charakterů a posedlého jednání Buendíů všech generací, borgesovská totožnost lidí a totožnost okamžiků, motivy kruhového času a zastavení času, přežívání zemřelých i po smrti. V rovině ,velkého času‘ sice dějiny Maconda uchovávají chronologii od založení, přes historické peripetie po úpadek, ale zároveň nabývají mytický význam: od zlatého věku, přes ,opotřebování času‘ po konec světa.“ (Imaginace Hispánské Ameriky: hispanoamerická kulturní identita v esejích a v románech, Praha: Torst, 1998, s. 110-111)


Kolumbijský prozaik a publicista Gabriel García Márquez (6. 3. 1927-17. 4. 2014) nedokončil studia práv, od dvaceti let pracoval jako novinář, psal reportáže a filmové kritiky. V roce 1955 odjel do Evropy, studoval režii v Římě, navštívil Československo a Polsko, v letech 1956-1957 žil v chudobě v Paříži, od roku 1961 do roku 1967 žil s rodinou v Mexiku. V letech 1964-1965 napsal román Sto roků samoty, po jeho vydání v červnu v roce 1967 (v Buenos Aires) „unikl před slávou“ do Barcelony.

Účinkuje: Jiří Adamíra

Autor: Gabriel García MárquezPřeklad: Vladimír Medek Připravil: Přemysl Wiesner Režie: Alena Adamcová

Natočeno v roce 1985.

Čtěte také: Všechna dostupná díla na webu Hry a četba

Autor:Tvůrčí skupina Drama a literatura