Frida - dobře zpracovaná maturitní otázka

28. duben 2003

Prvního května vstoupí do tuzemských kin film, jehož ambice jsou nemalé. Odkrývá životní peripetie a osudy významné mexické revolucionářky a malířky Fridy Kahlo (ztvárňuje Salma Hayek), která do jisté míry spoluvytvářela dějiny Mexika kolem poloviny dvacátého století. Jak už to u bouřlivých osudů budoucích géniů bývá, jejich životem hýbou především citové vztahy. Na Fridu byl nasazen osudový partner v podobě neméně renomovaného, rovněž revolučně "uvědomělého" malíře Diega Rivery (Alfred Molina).

Jméno režiséra snímku "Frida" (Julie Taymor) bývá i na propagačních materiálech upozaděno hlavní protagonistkou a producentkou tohoto životního příběhu "skvělé umělkyně, ale i sexuální a politické revolucionářky s horkou jižní krví" - Salmou Hayek (kromě množství mexických telenovel figurovala např. v Desperadu, Čtyřech pokojích, romantické komedii Jen blázni spěchají atd.). Ve filmu je zaangažovaná nejen jako herečka (už nyní se o roli Fridy mluví jako o její životní), ale i v osobním, či přesněji, vlasteneckém směru. Vidina osvěty pro Mexiko významného období revolučních změn minulého století, byla pro Hayekovou rozhodně silnou motivací a filmu, kterému předpovídá celosvětový úspěch (mimochodem, už má šest nominací na Oscara), obětovala mnohé.

Frida

Hispanofilové a kunsthistorici, kteří mají Fridu jaksepatří "nastudovanou", budou filmu pravděpodobně vytýkat jistou míru pokřivení historických faktů (vztah s emigrujícím Trockým údajně nebyl tak "černobílý" jako ve filmu), či technických detailů uvnitř i vně Fridina života (její rekonvalescence po nehodě v autobuse postrádá na plynulosti, to, jak rychle se zotavila ze zmrzačeného do zcela fit stavu, nevyznívá zrovna realisticky) a karikaturnost okolí a postav (návštěvy New Yorku či Paříže by snad snesly i méně prospektovou formu). Inu, Hollywood. Komerční úspěch (zde v doprovodu s ušlechtilým cílem osvěty) na jedné misce vah holt bývá vyrovnáván potřebou "široké přístupnosti" (čti: povrchnosti) na té druhé. Zásadnějším způsobem ubírá na autenticitě snad jen jeden fakt, a to řeč protagonistů. Namísto přirozené španělštiny mluví herci lámanou angličtinou se španělským dialektem, což muselo překážet jim a jistě bude zejména rodilým anglickým mluvčím na sedačkách biografů. Titulky by v tomto případě byly snad přeci jen menším zlem.

Smysl a význam filmu se přes všechno zachovaly. Malé procento remcavých uměnovědců a historiků bude jistě převáženo nespočetně větší skupinou obohacených diváků, kterým se před shlédnutím jméno Fridy Kahlo sotva vybaví. Je to, jako by se maturantům vytýkalo, že nejsou naučeni do hloubky odborných badatelů. Pokud míra zjednodušení a faktického zaoblení nejde proti smyslu toho, co chtěl film sdělit, není důvodu formulovat zásadnější výtky.

Frida
autor: Hynek Just
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.

moderátor Jan Pokorný

tata.jpg

Tata a jeho syn

Koupit

Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.