Franz Kafka: Zámek. Proslulý příběh zeměměřiče K.

30. červenec 2022

Tajemný, groteskní, absurdní příběh se odehrává ve vesnici pod zámkem, kam na pozvání přijíždí zeměměřič K., aby od místní vrchnosti získal povolení k práci a pobytu. Čím usilovněji se k zámku snaží dostat, tím víc se mu vzdaluje. Fakt, že proslulý román Kafka nedokončil, svádí k řadě možných interpretací a k nekonečnému výkladu díla. Rozhlasovou inscenaci si můžete poslechnout on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Dramatizace: Jan Vedral
Osoby a obsazení:
K., zeměměřič (Vladimír Dlouhý), Artur a Jeremiáš (Jiří Lábus), Frída (Vilma Cibulková), hostinská (Simona Stašová), Olga (Taťjana Medvecká), hostinský 1 (Václav Vydra), Barnabáš (Jaromír Dulava), hostinský 2 (Pavel Landovský), učitel (Jan Hartl), Bruncvík (Jaroslav Kepka), starosta (Tomáš Töpfer), Mici (Tereza Bebarová), Černý (Tobiáš Vacek), kočí (Zdeněk Maryška), Momus (Ladislav Potměšil), Bürgel (Arnošt Goldflam), Gíza (Nela Boudová), Pepina (Klára Sedláčková-Oltová), Erlanger (Jaroslav Haidler) a hlasatel (Tomáš Černý)
 
Dramaturgie: Hynek Pekárek
Překlad: Vladimír Kafka
Hudba: Milan Svoboda
Režie: Dimitrij Dudík
Natočeno: v roce 2006.

Ve svém posledním románu Zámek líčí Franz Kafka svým strohým, až pedantickým stylem marné pokusy zeměměřiče K. proniknout do zdejšího, tajemstvím opředeného Zámku, prolomit byrokratické překážky a získat povolení k práci. Mezitím se „zabydluje“ v nehostinném prostředí vesnice, kde je jako nezvaný cizinec pouze trpěn, cítí se osamocen a ví, že nepatří ani sem, ani do Zámku.

Kafkův přítel a editor Max Brod si poznamenal do svého deníku, že mu Kafka četl začátek svého nedávno započatého románu 13. března roku 1922. Pro Kafku to byl rok osudově poznamenaný nemilosrdně postupující zhoubnou nemocí, jíž navíc provázely těžké nervové potíže. Nemoc ho ale paradoxně osvobozuje od nutnosti úřednického zaměstnání, které ho – jeho vlastními slovy – „nemůže nikdy strhnout, zato však může dočista rozvrátit“. V červenci téhož roku byl Kafka definitivně penzionován.

Můžeme tušit, že román Zámek, který odložil pravděpodobně již v srpnu 1922, psal Kafka v úzkostech z blízkosti smrti. Jakoby tomu nasvědčovalo i další Brodovo svědectví: Kafka chtěl ukončit svůj román scénou, v níž zeměměřič K. přijímá povolení žít a pracovat ve vsi na smrtelné posteli.

Román Zámek zůstal stejně jako jeho předchozí romány Nezvěstný a Proces nedokončený. I tato neuzavřenost vedla později k tomu, že byl donekonečna vykládán a rozebírán. Zámek se dočkal výkladů mystických, náboženských, filozofických, sociologických. Nicméně většina čtenářů se dokáže ztotožnit s příběhem zeměměřiče K., jenž se přes všechnu svoji „podivnost, grotesknost a absurditu“ tak neuvěřitelně podobal jejich zažitým situacím a životním pocitům.

Rozhlasová inscenace proslulého románu se pokouší již tolikrát interpretované dílo, převést z jazyka literatury do jazyka rozhlasového dramatu, tedy čtené učinit slyšeným.

autoři: Jan Vedral , Tvůrčí skupina Drama a literatura
Spustit audio

Související

  • České léto na Vltavě

    Ve vysílání nabídneme například výběr z povídek Josefa Škvoreckého, Franze Kafky či Jaroslava Haška, hry Václava Havla či Pavla Kohouta.