Franz Kafka: Proměna

27. listopad 2018

Současná hra

„Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz“. Jedna z nejznámějších prvních vět ve světové literatuře zahajuje i legendární inscenaci, kterou pro rozhlas v roce 1967 zrežíroval Josef Henke. Hudbu složil skladatel Marek Kopelent a interpretačně se na realizaci Proměny podílela plejáda předních herců své doby. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

V rozhlasové adaptaci Kafkovy Proměny (1967), pro kterou si sám napsal scénář, se režiséru Josefu Henkemu podařilo mimořádným způsobem přetavit do zvukového tvaru tíseň a strach, ale i tragikomickou absurditu novely. Inscenace je navíc první velkou stereofonní kompozicí v českém prostředí.

Jiří Adamíra|foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Sám režisér o svém vnímání příběhu Řehoře Samsy a jeho okolí, nuceného vypořádat se s neočekávanou proměnou, píše: „Kdyby sám fakt proměny obchodního cestujícího Řehoře Samsy nebyl výrazem hlubokého a složitého obrazu lidských vztahů a pocitů, neměla by Kafkova povídka hlubší smysl – byl by to jen hrůzný nebo groteskně hrůzný příběh.

Josef Henke|foto: Archiv Českého rozhlasu

Když jsem studoval materiál k Proměně, snažil jsem se pochopit, z čeho pramení až fyzická působivost tohoto díla: z napětí mezi naprostou určitostí a realitou prostředí rodiny Samsovy, reakcí a pocitů postav v jednotlivých situacích a základní ‚nereálnou‘ metaforou. Téměř popisný sloh a vlastně neemotivní jazyk dotvrzují důslednost umělecké metody Kafkovy Proměny...

Petr Haničinec v rozhlasovém studiu|foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Stereofonní zpracování může dát pocit reálného prostředí i prostoru, zachovává naprostou přehlednost a ještě nechá dostatek příležitostí posluchačově fantazii. Metafora proměny Řehoře Samsy v podivného brouka se nestane pouhým vizuálním popisem, ale zůstane mnohorozměrnou metaforou, neztratí svou básnivost a filozofický náboj.“

Osoby a obsazení: hlas (Jiří Adamíra), Řehoř Samsa, obchodní cestující (Petr Haničinec), otec (Miloš Nedbal), matka (Libuše Havelková), Markéta (Klára Jerneková), prokurista (František Filipovský), Anna, služka (Karolina Slunéčková), posluhovačka (Ludmila Roubíková), 1.nájemník (Jiří Lír), prostřední nájemník (Milan Friedl) a 3.nájemník (Karel Beníško)

Přeložil: Zbyněk Sekal
Dramatizace a režie: Josef Henke
Hudba: Marek Kopelent
Průvodní slovo: Hana Brothánková
Dramaturgie: Karel Gissübel

Natočeno v roce 1967.

autoři: Tvůrčí skupina Drama a literatura , Martin Velíšek