Frank London Glass House Orchestra: Astro-Hungarian Jewish Music

Dopočítat se hudebních projektů člena slavné skupiny The Klezmatics není jednoduché a když už se doberete výsledku, přijde s dalším. Nově s Glass House Orchestra uctívají památku obětí holocaustu v Maďarsku a vzdávají poctu maďarské židovské hudbě. Tak to podle Londona bylo zpočátku alespoň myšleno, jak ale „tahle divoká jízda“ skončí, si nakonec nebyl jistý ani sám, což hudebně živelné album jasně dokládá.

S každým novým členem osmičlenné superkapely se totiž hudební sektor rozrůstal a židovské kompozice od roku 2014 postupně nabobtnaly vkladem karpatské a romské tradice, východoevropského klezmeru, jazzu, funky, experimentální rockové avantgardy a strhujícím uměním hráče na cimbál Miklóse Lukácse, což je žánr sám o sobě.

Kytaristu Arama Bajakiana u nás dobře známe: spoluhráč Lou Reeda a Johna Zorna v současnosti vede s manželkou Julii Ulehla skupinu Dálava, zaměřenou na radikální úpravu moravské lidové hudby z dědictví Juliina pradědečka a spoluzakladatele festivalu ve Strážnici, profesora Vladimíra Úlehly. Do astrální židovské alchymie vkládá kytarový noise rock a skvěle si přitom rozumí s rytmikou: kontrabasista Pablo Aslan z Argentiny se zkušenostmi z jazzu, tango nuevo nebo moderní klasiky a izraelský bubeník Yonadav Halevy pohybující se občas i v hip hopu. Vizitkou newyorského houslisty Jakeho Shulmana-Menta je pak letité nahrávání se židovským punkerem Danielem Kahnem. Maďarskou stranu zastupují flétnista a skladatel Béla Ágoston s Lukácsem a expresivně zpívající houslistkou Edinou Szirtes „Mókus“, všichni do jednoho zástupci netradiční a jazzové hudby.

My máme Nicholase Wintona, Maďaři vedle jiných Carla Lutze: švýcarského vícekonzula, který v roce 1944 o své vůli a s riskováním vlastního života zabránil deportaci deseti tisícům Židů do vyhlazovacích táborů, když podepsané výjezdní papíry na cestu do Palestiny před očima nacistů zfalšoval z osmi tísíc na šedesát. V Budapešti a okolí pod diplomatickou ochranou zároveň pronajal bezmála osmdesát domů sloužících jako tajná útočiště.

Nejznámějším se stal budapešťský Glass House (Üvegház), kde se ukrývalo na tři tisíce židovských obyvatel, z nichž se všichni zachránili a odkud ilegální organizace Zionist Youth Movements řídila záchranné operace. Lutzovi se zajišťováním potravin a léků pomáhala manželka Gertruda a když nacisté zorganizovali pochody smrti, manželé neváhali, následovali je a spoustě lidem zachránili život tím, že vojenskému doprovodu předkládali dokumenty beroucí je pod ochranu Švýcarska. Carlu Lutzovi bylo v roce 1964 jako prvnímu švýcarskému státnímu příslušníkovi předáno významné izraelské ocenění Spravedlivý mezi národy udělované lidem nežidovského původu přispívající k záchraně Židů před holocaustem.