Fotbal ve jménu revolucionáře: v Bulharsku dodnes žije odkaz Vasila Levského, hlavně na „jeho“ fotbalovém stadionu
O účast na fotbalovém šampionátu v Kataru bojovala bulharská reprezentace na národním stadionu pojmenovaném po Vasilu Levském. Nebyl to slavný fotbalista ani žádný významný sportovec. Byl revolucionář, bojovník proti nadvládě Osmanské říše. A právě po něm se jmenuje jeden z fotbalových klubů v hlavním městě – Levski Sofia. Hrdost na národního hrdinu mezi fotbalovými fanoušky nevychladla ani po více než sto letech.
Na kruhovém objezdu na dohled od budovy Univerzity Klimenta Ochridského v Sofii je pomník, žulový hranol. Na boku pomníku je busta, reliéf znázorňující mladého muže s knírkem. Kolem něj jsou zpřetrhané řetězy a pod tím nápis Vasil Levski.
Odpykal vinu svých podřízených
„Vasil Levski byl skoro profesionální revolucionář v Osmanské říši na konci devatenáctého století,“ vypráví překladatel české literatury Valentin Trajanov.
Čtěte také
„Byl jediný, který se snažil udělat nějakou organizaci. Když si jeho podřízení dovolili přepadnout tureckou poštu, osmanská policie šla rovnou za ním. Protože za sebou měl jiná provinění, dostal oprátku,“ popisuje.
To se stalo v roce 1873. Až po pádu Osmanské říše, když nový bulharský stát hledal osobnosti, které by podpořily národní uvědomění, se z Vasila Levského stal národní hrdina. V roce 1914 sofijští studenti založili fotbalový klub a pojmenovali jej po tomto revolucionáři. Dnes se po něm jmenuje i národní fotbalový stadion.
Hrdina bulharského státu
Na stadionu Vasila Levského se hrají nejdůležitější mezistátní utkání, pořádají se tu atletické závody a koncerty. Podle správce stadionu Vladka Šalamanova se sem vejde čtyřiačtyřicet tisíc diváků. Být tady je sportovní svátek. Stadion je totiž jedním ze symbolů národní hrdosti.
Velká koncentrace pýchy na národního hrdinu Vasila Levského panuje také ve fanouškovském obchodě klubu Levski Sofia v centru metropole. Prodavač Viktor Daskalov se probírá tričky, čepicemi, šálami, kalendáři, zapalovači a dalšími suvenýry, které v obchodě nabízí. Samozřejmě, že je skalním fanouškem sofijského klubu.
„To je naše největší hrdost, že je Levski patronem našeho klubu. Byl to největší revolucionář, který bojoval za bulharskou věc,“ myslí si pan Daskalov a ochotně zpívá hymnu Levski Sofia, kterou by měl znát každý správný fanda klubu.
Fanouškovství z generace na generaci
Do prodejny si přišel nakoupit barman Georgi Eudorov. Pořídil si nákrčník v barvách klubu a samolepky. Levskimu Sofia začal fandit už jako kluk: „Fanoušek jsem odmala, už dědeček mne brával na stadion. Levskimu fandí celá naše rodina, je symbolem našeho města,“ prohlašuje.
Georgi Eudorov je zatím bezdětný, ale o tom, komu bude fandit jeho potomek, má zcela jasno. Nebude prý mít na výběr. Když se Georgi už narodil jako fanoušek Levskiho, bude to stejné i v případě jeho syna.
Související
-
Fotbalový stadion v Nice považují za architektonický skvost i Italové. Vypadá prý jako bonbon
Každý den u moře můžete tento týden strávit s Radiožurnálem na cestách. Budeme objevovat francouzsko-italskou Riviéru, od Nice až po San Remo.
-
Nejstarší basketbalovou tělocvičnu na světě navrhoval žák Gustava Eiffela
Když se řekne basketbal, asi se vám vybaví Spojené státy. Jenže nejstarší tělocvičnu, kde se hrála košíková, najdeme ve Francii, a to přímo v Paříži.
