Fotbal v klášteře

Vtipná historka o tom, jak mladíci v exilovém tibetském klášteře chtějí sledovat mistrovství světa ve fotbale, posloužila jako námět režiséru a scénáristovi Khynetse Norbuovi. On sám je inkarnací významného buddhistického reformátora 19. století. To jsou samo o sobě přitažlivá fakta, která dokážou přinutit k návštěvě kina. Je to první bhútánský film. První film v tibetštině. Tím to však naštěstí nekončí.

V ději je stanovená důležitá centrální postava, chlapec Orgyen, který fotbalovému šílenství velí. Herec Orgyena svou roli zvládá střídmě, nepřehrává. Stejně jako jeho kolega v roli Geka, což je jeden z představených kláštera a tvoří Orgyenovi protihráče, zastupuje tibetské výchovné tradice. Film se vyhýbá napínavým scénám, ostrým střihům. Klidně si plyne a rozvíjí svůj příběh, který by se dal s trochou nešetrnosti zhustit do mnohem kratší doby. Jako by ukazoval, kde vznikl. Točilo se v klášteře odpovídajícímu předloze. Konec konců příběh je založen na reálném základě. Natáčení provázely modlitby za příznivé počasí a bezproblémový přívod elektrického proudu.

Tibetský pohled na věc se do Poháru promítá, ale film není ani doslovnou popularizací východního učení, ani vyjádřením utrpení Tibetu. I působivé záběry přírody jsou odkázány do kulis. Snímek své myšlenky podá jaksi nenápadně, stranou hlavního nevtíravě zábavného příběhu. Při troše snahy však divák najde východiska k přemýšlení. Orgyen za fotbal slíbí lepší přístup ke studiu a sledování finále si vyprosí dokonce přímo v klášteře. Sežene televizi. Nakonec ale upřednostní starost o přítele před bojem o míč. I kvůli rovnováze zábavy a náboje film sklidil úspěch na festivalu v Karlových Varech. Pohár (Phörpa). Scénář a režie: Khyentse Norbu. Hrají: Orgyen Tobgyal, Jamyang Lodro. Premiéra: 9.11. 2000