Film Úsvit chytře spojuje nespojitelné
Na nový snímek Matěje Chlupáčka s názvem Úsvit se čekalo s napětím. Mladý režisér přichází s obrázkem baťovského podnikání pod Vysokými Tatrami ve 30. letech minulého století, a tohle prostředí balí do neobvykle pojaté detektivky. Ve vznikající fabrice se najde mrtvolka dítěte – hermafrodita, a manželka ředitele závodu se pouští do pátrání po rodičích a vrahovi. Ze Zlína jsou pod Tatry ovšem povoláni i agenti ve službách významného podniku…
Podle režiséra chtěli filmaři tak trochu opravit mýtus o bezchybné první republice. „Na tehdejší podnikatelské prostředí se díváme s jistou dávkou reflexe. Snažíme se přijít na to, jak byly nebo nebyly tehdejší vize naplněny. Důležité téma filmu je střet modernity a toho původního, přirozeného, což jsou v našem případě Tatry. Člověk si bere jejich čistou přírodu a přináší do ní industrializační prvek v podobě těch, kteří sem ze Zlína přicházejí stavět fabriku a nové město Svit,“ vysvětluje.
O věcech sexuálních
Všechna zásadní fakta, a to i lékařská, měli tvůrci snímku důkladně podložená. Důležitou pomůckou jim byla i kniha profesora Hájka Soudní lékařství, která vyšla v roce 1937. Čerpali především z kapitoly O věcech sexuálních. „V té se o hermafroditismu píše podrobně a do velké míry svobodně,“ říká castingová režisérka a producentka Úsvitu Maja Hamplová. Velmi si pochvaluje spolupráci se scenáristou Mirem Šifrou. „Není to autor, který by na svém textu bezpodmínečně trval, ale je velice vstřícný,“ vyzdvihuje Hamplová jeho práci.
Před těžkým úkolem stáli i filmoví architekti. „Bylo těžké stavět svět, který už neexistuje. Pod tíhou doby, socialismu a pak devadesátých let prošel tak radikální proměnou, že už tam není možné točit. Město jsme nakonec vytvořili v miniatuře, domečky byly vysoké jeden a půl, a společenský dům tři a půl metru,“ popisuje Matěj Chlupáček. Dekorace pro herecké akce – silnice, kruhový objezd, první patro a přízemí spoldomu – pak architekti postavili na poli. Kulisy společenského domu ve Svitu, kde se odehrávají důležité scény filmu, skládali scénografové z několika lokací. „Hlavní sál je z Památníku Tomáše Bati, chodba ze společenského domu v Otrokovicích, ve kterém je dnes ubytovna. Točili jsme za jejího plného provozu, do toho se nám na place hádali Alois s Helenou v dobových kostýmech… Celá tvorba prostředí filmu, toho filmového světa, se odehrávala ve spojování nespojitelného,“ uzavírá režisér.
Související
-
Film Hadí plyn nastavuje zrcadlo evropskému kolonialismu i migrační krizi
Etablovaný divadelní režisér David Jařab přichází po třinácti letech s novým filmem. Jmenuje se Hadí plyn a v jeho pozadí stojí novela Josepha Conrada Srdce temnoty.
-
Měli jsme jen jednu šanci, říká režisér snímku Bod obnovy Robert Hloz
Při vzniku nového českého detektivního sci-fi filmu Bod obnovy měli jeho tvůrci velké ambice: chtěli vytvořit film, který tu ještě nebyl.
-
Úsvit je film o jedinci, který dokáže ovlivnit chod systému, říká režisér Matěj Chlupáček
To, že je někdo pokrokový v rámci architektury, ještě neznamená, že je pokrokový v rámci hodnot. I tak lze vnímat snímek Matěje Chlupáčka Úsvit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
